Turistické cíle v okolí obce Ostrava - Výškovice

nebo vyberte

Ostrava - Výškovice

Moravskoslezský kraj,  Ostrava-město  (OV)
Nalezeno celkem 330 záznamů, 19 / 28 stran, vyhledáno za 0.29 sec
 pěchotní srub MO - S 10 U pískovny
Pískovna
pevnost, bunkr, chátrající, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Šilheřovice
Betonový pěchotní srub s označením MO - S 10 a pojmenováním "U pískovny, Pískovna". Oboustranný, dvoupodlažný pěchotní srub byl vybetonován ve dnech 9. až 13. 9. 1936 firmou Ing. J. Filipa z Prahy. Byl osazen dvěma pechotními kulometnými zvony, dnes vytrženými. Objekt je zabezpečen.
 pěchotní srub MO - S 9 Bažantnice
V Bažantnici
pevnost, bunkr, chátrající, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Šilheřovice
Chátrající betonový pěchotní srub MO - S 9 s místním pojmenováním "Bažantnice". Stojí při zeleně značené turistické stezce v oboře Bažantnice. Jedná se o oboustranný, dvoupodlažní pěchotní srub vybetonovaný ve dnech 2. až 10. 7. 1936 ve II. třídě odolnosti. Oba ocelové zvony vytrženy.
 pěchotní srub MO-S 12 U pramene
250.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, chátrající, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Šilheřovice
Pěchotní srub MO-S 12 (U pramene) vybudovaný stavební firmou J. Filipa ve dnech 24.-28. 8. 1936 jakožto součást čs. opevnění v rámci podúseku Ludgeřovice. Oboustranný, dvoupodlažní pěchotní srub, původně osazen dvěma pěchotními kulometnými zvony, dnes vytrženými. Objekt je zabezpečen.
 pěchotní srub MO-S-11 U posedu
238.0 m. n.m.
Památník československého opevnění
pevnost, bunkr, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj
Pěchotní srub čs. opevnění vybudovaný v rámci 2. stavebního podúseku Ludgeřovice 5.–10. 8. 1936. Objekt byl vyzbrojen čtyřmi tk vz. 37 a měl mít osazen 9 cm minomet vz. 38. V součastné době zpřístupněn veřejnosti jako soukromé muzeum.
 pěchotní srub MO-S-5 Na trati
pevnost, bunkr, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Bohumín-Starý Bohumín
Vojenský pěchotní srub MO-S 5 "Na trati" nedaleko Bohumína. Součást hlučínské linie opevnění. Pozoruhodný svým vztahem k mezinár. želez. trati. Dnes opraven a spravován KVH Bohumín jako muzeum.
 Petrovice
Petrovický dvůr, Petrovský dvůr
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Dvůr uváděn k r.1307 jako biskupské léno. Za pánů z Bobolusk byla v rámci dvora postavena tvrz, zmiňovaná r.1577. Patrně nepřežila drancování dánských vojsk v r. 1626 či švédských v r.1643 a beze stopy zaniká.
 Petřvald
Velký Petřvald
zámek, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Bývalá středověká tvrz na pravém břehu Lubiny byla sídlem rodu Petřvaldských již ve 13. století. Roku 1600 byla tvrz (hrad) přebudována na renesanční zámek. Roku 1921 částečně ubouráno západní křídlo. Po r. 1957 zbytek zámku přišel o střechu a do r. 1967 byla dokončena jeho celková demolice.
 plastika Panny Marie Frýdecké
Sedliště
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Kamenná barokní plastika Panny Marie Frýdecké je z r.1867. Z kamenného kvádru 0,5m vysokého vystupuje asi 2m vysoký antický sloup, na němž na půlměsíci stojí kamenná Panna Marie (Frýdecká) s dítětem, oba s korunkou. Vše provedeno podle originálu uloženého ve frýdecké basilice.
 plavební kanál Dobrá – Staré Město – Frýdek
310.0 m. n.m.
Plavební kanál, Mlýnský náhon, Tovární kanál, Werkgraben
technická památka, terénní náznaky, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Staré Město
Technické vodní dílo vystavěné v pol. 17. stol. hrabaty Pražmy pro pohon frýdeckých mlýnů a valch. Od poč. 19. stol. sloužil kanál pro koncentraci plaveného dřeva a pohon textilních továren. Od konce 19. stol. jeho význam upadá a postupně zaniká.
 Podkostelní mlýn
300.0 m. n.m.
Dolní mlýn, Tichavského mlýn, Ševčíkův mlýn - Antonínovo náměstí
mlýn - vodní, zaniklý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Místek
Zaniklý vodní mlýn na místeckém náhoně v centru města pod kostelem sv. Jakuba na Antonínově náměstí. Založen někdy na přelomu 14. a 15. stol., po požáru r. 1602 přestavěn z dřevěné do zděné podoby. Na přelomu 19. a 20. stol. modernizován. Posledním mlynářům Ševčíkům zabaven a r. 1974 zbourán.
 Polanka nad Odrou
Horní Polanka
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Původní renesanční tvrz Sedlnických ze 2. pol. 16. stol. byla v 60. letech 17. stol. Vaneckými z Jemničky upravena na barokní zámek. Roku 1895 pseudorenesančně upraven. Ve 20. stol. nevkusně modernizován, ztratil svůj zámecký charakter a chátrá.
 Polanská niva
Polanka nad Odrou, Jistebník
příroda, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Národní přírodní rezervace Polanská niva mezi obcí Polanka a řekou Odrou je unikátní místo tvořené lužními lesy, mokřady, lukami a tokem Odry i s jejími slepými rameny. Výskyt a domovina vzácné fauny i flóry. NPR vyhlášeno na 122,3 ha v r. 1985.