Turistické cíle v okolí obce Ludgeřovice

Kostel sv. Petra a Pavla z l. 1808–12 nahradil ve funkci starý polodřevěný kostel z r. 1481. Ten stál na jiném místě, než kostel nový a byl spolu se hřbitovem zbořen v l. 1812–15. Nový hřbitov zřízen r. 1823.

Kostel stojí na místě staršího kostela, postaveného v pol. 13. stol. Kostel vyhořel a v l. 1310-1340 byl postaven nový. V 16. a 17. stol. byl kostel stavebně upravován a rozšiřován. R. 1805 byla věž upravena v barokním stylu. Koncem 20. stol. byl zchátralý kostel staticky zajištěn a zrekonstruován.

Kostel ve velké obci v blízkosti Ostravy zasvěcený patronu české a moravské země patřil k nejstarším v dolním Slezsku. Vznikl koncem 13. stol. jako raně gotická kaple, na kostel dostavěn r. 1589. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami. U něj památná lípa.

Kostel byl postaven ve 14. stol., prvně se zmiňuje r. 1343. Přibližně r. 1672 byl kostel znovu vystavěn. R. 1779 byl barokně přestavěn Heinrichem, pánem z Berečka. R. 1820 byla provedena výměna střech. R. 1854 byly instalovány nové varhany. Kostel zdobí křížová cesta z r. 1797 od A. Blosche.

Gotický kostel ze 14. stol. barokně přestavěný v l. 1787-95 (věž hotova r. 1808). V l. 1895-6 nové oltáře, r. 1909 rekonstrukce věže, další úpravy v l. 1970-75, generální rekonstrukce v l. 2008-12. Jednolodní stavba s hranolovou věží v průčelí má odsazený závěr a sakristii, pův. kaple sv. Antonína

Roubený kostel Všech Svatých v jihopolské obci Łaziska založen ve 2. pol. 15. stol. Čtvercovou loď doplňuje mírně ustoupené kněžiště s polygonálním presbytářem a štenýřová věž v čele. V interiéru zajímavé renesanční polychromie z 16. století.

Roubená chalupa byla postavena přibl. r. 1781 jistým Folwarcznym. Poté byla koupena rodinou Kotulů, která zde žila do r. 1975. Je zařízena dobovým nábytkem a předměty ilustrujícími život středně bohaté rodiny. U chalupy stojí funkční větrný mlýnek. Od r. 1979 je zde expozice Těšínského muzea.

Zřícenina významného zámku vystavěného v letech 1630 – 1634 majitelkou panství Evou Čelovnou z Čechovic. Dnešní klasicistní podobu získal v 18. století a v první polovině 19. století. V roce 1999 vyhořel a od té doby se proměnil v ruinu.

Písemně nepodložený zaniklý zámek v areálu dvora v Ostravě - Kunčičkách. Založen r. 1673 Františkem Vilémem Sedlickým jako sídlo nového samostatného panství. Po ztrátě funkce sloužil jako správní budova. Zanikl se dvorem po r. 1899.

Kunčický bludný balvan je největší známý bludný balvan v ČR. Byl objeven r. 1954 během základových prací na slévárně tehdejší Nové huti Klementa Gottwalda. Byl vyzdvižen z hloubky 6,8 m. Nyní je umístěn na betonovém podstavci. Od r. 1990 je přírodní památkou.

Původně barokní zámek nechal v roce 1783 postavit baron Quido Antonín z Kalkreuthu. V první polovině 19. stol. byl zámek za hraběte Arnošta Augusta Falkenhaina z Glošku přestavěn v empírovém slohu. Zámek obklopuje park a dnes je zde domov důchodců.

Hrad byl pravděpodobně založen po roce 1253, první zmínka však pochází z roku 1297, kdy jej držel opavský kníže Mikuláš I. Žibřid z Barutu. V roce 1518 je hrad již uváděn jako pouhá sutina.