Turistické cíle v okolí obce Krčmaň

Rodinný dům Radima a Barbory Králíkových byl postaven v l. 2005–2007 na nevyužívaném silu z r. 1941 (arch. J. Tymich), které bylo součástí Hanáckých mlýnů. Dům navrhli arch. Tomáš Pejpek a Szymon Rozwałka. Stavba byla oceněna cenou Grand Prix architektů r. 2007 jako nejzajímavější rodinný dům v ČR.

Vilu v historizujícím novoempírovém stylu si v r. 1931 nechal postavit židovský sladovník Otto Zweig. Stavbu projektoval architekt Franz Kuhn. Po deportaci rodiny do koncentračního tábora ji obsadil Hitlerjugend. V současnosti je kulturní památka rozdělena na dva byty a komerční prostory v přízemí.

Vila starého olomouckého podnikatelského rodu byla postavena v l. 1905–6 u Michalského výpadu mezi stejnojmenným kostelem a bývalým konviktem. Drobné úpravy po I. světové válce. Po roce 1945 vila zpustla. V posledních letech včetně zahrady opravena.

Vilu v novorenesančním stylu nechal v l. 1895-1896 postavit Wilhelm Briess podnikající v oboru sladovnictví. Architektem projektu byl přerovský rodák Jakob Gartner. Od r. 2014 je stavba kulturní památkou.

Zbytky pahorku tvrze založené nejspíše ve 14. století , který se nachází západně od kostela v zahradě soukromého pozemku. Tvrz zanikla nejspíše na přelomu 15. a 16. století.

Mlýn byl založen r. 1739 ve starší budově z počátku 18. stol. V. r. 1805 zmiňován mlynář Matěj Melkus. V r. 1930 vlastnil mlýn cukrovar v Brodku. V 50. l. 20. stol. byl mlýn zrušen a sloužil JZD. Dnes patří mysliveckému sdružení, které jej v r. 1999 opravilo a zřídilo v něm malou vodní elektrárnu.

V r. 1781 byl na okraji Lutína postaven Janem Zmeškalem malý mlýn. Mlýnu se pro jeho velikost říkalo "mlének". Posledním mlynářem byl Josef Procházka, za nějž byla činnost mlýna v r. 1907 ukončena. Koncem 80. let. 20. stol. byl zbořen a na jeho místě vznikl rodinný dům.

Hřbitov pro vojáky olomoucké posádky a jejich rodinné příslušníky byl zřízen na konci 19. stol. severně od obecního hřbitova v tehdy samostatném Černovíře. Příhodná byla blízkost vojenské nemocnice na Klášterním Hradisku. V současnosti začíná obnova.

Roku 1394 zmínka o tvrzi ve Vrahovicích. Pravděpodobně spíš opevněný dvorec. Místo a dějiny nejsou známy.

Karel Maxmilián, hrabě Podštatský nechal r. 1749 postavit budovu Vrchnostenského špitálu, kde byli umístěni chudí, nemocní a staří lidé z panství, celkem 10 osob. R. 1994 prodán soukromým osobám a budova v havarijním stavu citlivě zrekonstruována.

Barokní zámek dal postavit v l. 1702-04 klášter Hradisko u Olomouce. Po r. 1784 zámek využíván jako vojenská škola, po požáru r. 1885 jako sýpka, po r. 1927 v majetku V. Jančíka jako kolařská dílna. Po r. 1945 znárodněn a opraven. Po r. 1989 vrácen v restituci, poté prodán obci, dnes zde sídlí OÚ.

Pozdně barokní zámek postavený r. 1792 olomouckou kapitulou. Jednopatrový obdélný objekt s pětiosým průčelím. Ke vstupnímu portálu v trojosém rivalitu vede dvouramenné schodiště s kuželkovým zábradlím. V přízemí pruská klenba, patro je plochostropé.