Turistické cíle v okolí obce Bordovice

Doba založení dvora není známa. Byl jedním z hukvaldských panských dvorů. Roku 1796 jej odkoupil Jan ze Zvole. R.1810 kupuje dvůr rodina Cikanů od nichž r.1833 arcibiskup Ferdinand Chotek. V současnosti je dvůr zchátraly po desetiletích užívání JZD.

Z větší části zaniklý objekt železného vodního hamru č. VII na okraji hist. jádra Frýdlantu n. O. Založen spolu s železárnami po pol. 17. století, po r. 1828 přestavěn. Po 1. sv. válce zastaven a r. 1921 z velké části zbořen. Pozůstatky slouží jako rodinný dům, stejně tak býv. dům hamerního mistra.

Archeologicky ne zcela jistě potvrzená lokalita tvrziště na hraně bývalé říční terasy řeky Ostravice. Lokalita byla v minulosti výrazně deformována výstavbou výkrmny vepřů a kanalizací. Drobný soubor archeologického materiálu spadá do 14. stol.

Vodní náhon převádějící vodu z řeky Ostravice v Hodoňovicích do řeky Olešné ve Sviadnově. Vystaven na přelomu 15. a 16. století vrchností, která tímto podnítila vznik mlýnů a pil. Současnou podobu získal přestavbou v roce 1871 a 1882. Původně poháněl na 13 mlýnů, pil, stoup a textilních továren.

Výrazné terénní pozůstatky hrádku (tvrze) typu motte na jižním okraji vsi. Tvrz byla založena patrně na počátku 14. stol a zanikla v 1. polovině 15. století.

Mlýn postavený r. 1864 Janem Bartoňem sloužil k mletí obilí až do konce 1. světové války. Jeho činnost byla ukončena r. 1931, r. 1939 byl přestavěn na obytné stavení a v roce 1962 vyhořel. Po r. 1972 upraven k rekreačním účelům.

Moderní dřevěný horský hotel vystavěný manželi Látalovými v l. 1932–33 pod vrcholem Ondřejníku v Beskydech. Cíl častých turistických výletů byl úmyslně zapálen 28. 9. 2002. Ohořelé torzo bylo strženo a dnes jsou zde pouze kamenné základy.

Možné místo strážního a správního hrádku na nevysokém, ale výrazném pahorku Hradišťko na pravém břehu Bečvy v Rožnově pod Radhoštěm. Dobu existenci hrádku lze předpokládat v l. 1310–72, kdy po založení sousedního hradu na Hradisku zaniká.

Hraniční kámen s vytesanými erby nechal umístit r. 1669 tehdejší majitel frýdeckého panství František Eusebius z Oppersdorfu. Šlo o jeden z mnoha kamenů, značících hranici mezi frýdeckým panstvím a majetkem olomouckého biskupa. Dnes je kámen v areálu pensionu Letohrádek ve Frýdlantě nad Ostravicí.

Rodinná hroba hraběcí rodiny Deymů ze Stříteže. Drobná stavba připomínající kapli při zadní části kostela sv. Václava ve Starém Jičíně.

Hrobka postavená pro hraběnku Josefínu Pachtovou, která zemřela dne 6.12.1833 na zámku v Bartošovicích.

Novogotická hrobka zemanského rodu Rašků z Kopřivnice, vystavěná v 70. letech 19. století při okraji starého hřbitova, dnes veřejného parku.