Turistické cíle v okolí obce Klimkovice

Kunčický bludný balvan je největší známý bludný balvan v ČR. Byl objeven r. 1954 během základových prací na slévárně tehdejší Nové huti Klementa Gottwalda. Byl vyzdvižen z hloubky 6,8 m. Nyní je umístěn na betonovém podstavci. Od r. 1990 je přírodní památkou.

Původně barokní zámek nechal v roce 1783 postavit baron Quido Antonín z Kalkreuthu. V první polovině 19. stol. byl zámek za hraběte Arnošta Augusta Falkenhaina z Glošku přestavěn v empírovém slohu. Zámek obklopuje park a dnes je zde domov důchodců.

Hrad byl pravděpodobně založen po roce 1253, první zmínka však pochází z roku 1297, kdy jej držel opavský kníže Mikuláš I. Žibřid z Barutu. V roce 1518 je hrad již uváděn jako pouhá sutina.

Zaniklý hrádek. Vybudován v období 2. pol. 14. stol. – zač. 15. stol. Před r. 1450 byl patrně alodním (tj. svobodným) statkem v držení neznámého vlastníka.

Manor house byl vystaven ve 2. pol. 19. století rodem Rothschildů jako účelový objekt při jižní bráně zámeckého parku. Sloužil k relaxaci majitelů, ale i jako strážní objekt při bráně k oboře Bažantnice. Vzorem budovy se staly venkovské anglické usedlosti.

Komplex jatečních budov byl postaven r. 1881, r. 1890 upraven (ing. Johann Langthaler). a r. 1921 byl modernizován (arch. Ignaz Felix). V l. 1902 a 1924-27 byl rozšířen. Jatka fungovala do 70. let 20. stol. V 90. letech byla koupena spol. Bauhaus a část budov byla zbořena. Památkově chráněný objekt.

Městské hradby byly vybudovány v l. 1371-1376. Za třicetileté války (1. pol. 17. stol.) byla velká část opevnění zničena. R. 1701 se neudržované hradby částečně zřítily. V l. 1780-1833 byly hradby bořeny, městské brány byly zbourány v l. 1830-39. Z hradeb se dochovala jen část na dnešní Černé louce.

Pozůstatky městských hradeb postavených na přelomu 15. a 16. století. Dokončeny r. 1535. Opevnění se skládalo z kamenné hradby, 3 bran a 13 okrouhlých bašt. Dnes dochovány krátké úseky i s několika baštami.

Vodní tvrz založena před r.1288 Weikhhartem z Polomi. Počátek 15. stol. přestavěna Donáty na čtvercovou got. tvrz (hrad). Po r. 1573 přestavěna renesančně Pražmy v zámek. Od poč. 17. stol. slouží jen jako správní a hospodářská budova. Dnes zřícenina.

Objekt věže bývalé moravskoostravské hvězdárny, vystavěné v rámci bytového domu ze 40. let 20. stol. na nároží Českobratrské a Herodovy ulice. V r. 1956 byla na věž instalována hvězdářská kupole o průměru 4,8 m. Dnes nefunkční a nevyužívaná.

Monumentální neoklasicizující objekt bývalé Moravskoostravské spořitelny a městské knihovny podle návrhu arch. Karla Kotase z let 1928-30 nanáměstí Dr. E. Beneše. Dnes sídlo České spočitelny.

Zaniklý správní hrádek (dvorec) olomouckých biskupů v západním nároží městských hradeb. Založen patrně ve 2. pol. 14. století, zaniká na přelomu 15. a 16. století. Později areál hřbitova a zaniklé kaple sv. Lukáše postavené v l. 1729–40 a zbořené r. 1894.