Turistické cíle v okolí obce Lichnov

Bývalý místecký hřbitov, který r. 1883 nahradil hřbitov při kostele Všech Svatých. V 60. l. 20. stol. obestavěn sídlištěm Riviéra, r. 1972 zrušen. Přeměněn na Janáčkův park s mnoha exot. dřevinami. Součástí parku zůstala zachována hřbitovní kaple.

Železárny v provozu v l. 1678-90, poté až do r.1796, kdy provozy hutě obnovuje a modernizuje o novou vysokou pec, drátovnu a později slévárnu J.V. Homoláč, byla výroba utlumena. Výroba zaniká po r.1920. Dnes jen nepatrné zbytky základů budov.

Pouhé terénní náznaky zůstaly po skalním hradu z 13.-15. st. Ve skále zůstal 3 m příkop. Dříve zde stály obytné budovy, na největším skalisku nad říčkou pozorovatelna, na obou hlavních kupách strážní věže. Hrad měl dřevěnou i kamennou konstrukci.

Výlení restaurace vzniklá ze staršího kojetínského mlýna, ke kterému se pojí pověst o statečném vojáku, který odsud čerta vyhnal. Mlýn na tomto místě existoval již počátkem 19. století, patrně i dříve. Nad mlýnem rybník pro rekreaci a sport.

Kamenný útvar dolmenu, zvaný podle tvaru a pověsti - Čertův stůl. Stojí nedaleko vrcholu hory Čertův mlýn (1207 m). Kamenná deska o váze 6,5 tuny stojí na dvou pravidelných kamenných soklech. Nachází se mimo turistickou stezku a je tak nepřístupný.

Turistická chata na vrcholu Velkého Javorníku (918 m). Založena jako malá útulna z iniciativy olomouckého arcibiskupa T. Kohna r. 1897. R. 1915 vyhořela a byla r. 1935 nahrazena současnou chatou Pohorské jednoty Radhošť. Z vrcholu krásné výhledy.

Kamenná turistická útulna z roku 1894, dnes horská chata s restaurací a kioskem. Postavena italským stavitelem Bertinim na popud Pohorské jednoty Radhošť.

Jednoduchá vyhlídka zvaná Cyrilka v podobě drobného altánu s cibulovitou střechou. Nabízí výhledy jak na sever, na Ostravsko, tak na jih, na hory. Převážně slouží jako vyhlídka na areál Pusteven.

Honosné rodinné sídlo s novobarokními a novorenesančními prvky vzniklo r. 1910 podle plánů Josefa Bluma nákladem textilního podnikatele Ferdinanda Czeicznera. V r. 1945 zestátněno, po přestavbě v letech 2000-2001 sídlo Městské knihovny.

Terénní zbytky hradu. Hrádek patřil ke vsi Větřkovice (dříve Dětřichovice) na panství hraběte Arnolda z Hückeswagenu. Dřevohliněné sídlo příborských fojtů vzniklo na přelomu 13. a 14. st.., po r. 1306 vypáleno a obnoveno, zaniklo kolem r. 1470.

Renezanční dům na jehož průčelí je umístěn znak kardinála a olomouckého biskupa Františka z Ditrichštejna.

Dřevěný evangelický kostel postavený v typicky valašském lidovém stylu v letech 1950 až 1953 podle projektu pražského architekta Bareše. Dnes slouží Českobratrské církvi evangelické.