Turistické cíle v okolí obce Lichnov

Drobný dřevěný kříž se sochou Ježíše Krista a stylizovanou stříškou ze skupiny sakrálních staveb Frýdek–Vršavec byl postaven někdy v polovině 19. století. Prošel rekonstrukcí v letech 1933 a 2003.

Dům U apoštolů je poprvé zmiňován v r. 1598. Původně renesanční měšťanský dům s mansardovou střechou, zachovalým podloubím a bohatou reliefní štukovou výzdobou, je zdoben plastickými reliéfy s motivy apoštolů z přelomu 17. a 18. stol., kdy získal současnou podobu.

Zaniklý dvůr Antonínov stojící na místě předpokládaného středověkého dvorce lenních držitelů Brušperka. Založen patrně spolu s městem po r. 1269. Na konci 13. stol. zde seděl např. Arkleb z Deblína. Po pol. 16. století jeho význam poklesl. Přestavěný areál zanikl ve 2. pol. 20 stol.

Zaniklý areál přádelny z r. 1897 na Frýdlantské ul. v Místku. Moderní přádelnu s 19. tis. vřeteny vystavěli Rudolf a Jan Eltzerové jako součást rodinného textilního podniku. Součástí byla i honosná úřednická vila. Po r. 1946 součástí národního podniku Slezan. V r. 2017 proběhla demolice areálu.

Evangelický kostel s farou byl postaven v l. 1908–1909 valašskomeziříčským stavitelem J. Demlem podle projektu záhřebského stavitele Leo Kaldy. Na faře byl umístěn před r. 1918 alumnát pro evangelické studenty a krátkou dobou i dívčí gymnázium. V 80. letech 20. stol. objekt upraven.

Kostel Německé církve evangelické sv.Petra a Pavla vznikl jako poslední z 5 frýdeckých kostelů. Cihlová stavba v novogotickém stylu vznikla v r. 1910-1911 pro přistěhovalé evangelické dělníky Karlovy huti. Od r. 1945 ho využívá Českobratrská církev evangelická a Slezská církev augsburského vyznání.

Expozice figurín osobností města Štramberka, které ve městě žili a tvořili nebo ho svým celoživotním dílem propagovali a proslavili. Expozice zahrnuje 5 scén, z nichž každá má své pojetí.

Budova bývalé fary se dnes nachází v areálu Záchranné stanice pro volně žijící živočichy a centra pro eko. výchovu. Tento objekt byl původně vystaven jako lovecký zámeček, nicméně po staletí sloužil jako farní budova.

Bývalá pozdně barokní patrová fara s mansardovou střechou. Vystavěna v l. 1784–91 hraběnkou z Canalu, roz. Chotkovou. Od r. 1979 v soukromém vlastnictví.

Secesní členitá vila podnikatele Fassmanna z přelomu 19. a 20. století. Rod Fassmannů provozoval od r. 1812 papírnu, jejíž historie sahá až do 17. století. V r. 1948 znárodněno, po r. 1989 navráceno. V současnosti probíhá rekonstrukce vily.

Barokní budova tzv. starého fojtství s přilehlými hospodářskými budovami. Předpokládané starší sídlo v 16. stol.nahradila dnešní usedlost tzv. valašských vojvodů, kteří budovu užívali až do r. 1844. Dnes je areál zrekonstruován a slouží jako muzeum.

Fojtství v Libhošti č. p. 1 bylo sídlem fojta od r. 1617 do zrušení poddanství. Předtím bylo na stejném místě fojtství do r. 1558, kdy bylo na čas změněno na městský dvůr. Objekt je nyní sídlem obecního úřadu.