Turistické cíle v okolí obce Veřovice

Budova bývalé fary se dnes nachází v areálu Záchranné stanice pro volně žijící živočichy a centra pro eko. výchovu. Tento objekt byl původně vystaven jako lovecký zámeček, nicméně po staletí sloužil jako farní budova.

Secesní členitá vila podnikatele Fassmanna z přelomu 19. a 20. století. Rod Fassmannů provozoval od r. 1812 papírnu, jejíž historie sahá až do 17. století. V r. 1948 znárodněno, po r. 1989 navráceno. V současnosti probíhá rekonstrukce vily.

Barokní budova tzv. starého fojtství s přilehlými hospodářskými budovami. Předpokládané starší sídlo v 16. stol.nahradila dnešní usedlost tzv. valašských vojvodů, kteří budovu užívali až do r. 1844. Dnes je areál zrekonstruován a slouží jako muzeum.

Fojtství v Libhošti č. p. 1 bylo sídlem fojta od r. 1617 do zrušení poddanství. Předtím bylo na stejném místě fojtství do r. 1558, kdy bylo na čas změněno na městský dvůr. Objekt je nyní sídlem obecního úřadu.

Pozdně barokní objekt bývalého fojtství v obci Chlebovice na Frýdecko-Místecku. Vystavěn v l. 1739–43 Fr. Žáčkem. V r. 1831 provedena úprava mansardové střechy. Dnes expozice Muzea včelařství.

Průmyslový a hospodářský růst Frenštátu započal kolem pol. 19. stol., kdy vznikají ve vých. části města textilky F. Křenka a V. Kostelníka. V r. 1902 byla postavena textilka F. Michny. Objekty dodnes dokládají průmyslovou architekturu konce 19. stol.

Kamenné pozůstatky přízemních obvodových zdí bývalé lovecké chaty Greiffky pojmenované podle správce arcibiskupských lesů Greiffa. Vznikla v sedle mezi Kněhyní a Čertovým mlýnem ve 2. polovině 19. století. Zanikla neznámo kdy.

Doba založení dvora není známa. Byl jedním z hukvaldských panských dvorů. Roku 1796 jej odkoupil Jan ze Zvole. R.1810 kupuje dvůr rodina Cikanů od nichž r.1833 arcibiskup Ferdinand Chotek. V současnosti je dvůr zchátraly po desetiletích užívání JZD.

Výrazné terénní pozůstatky hrádku (tvrze) typu motte na jižním okraji vsi. Tvrz byla založena patrně na počátku 14. stol a zanikla v 1. polovině 15. století.

Mlýn postavený r. 1864 Janem Bartoňem sloužil k mletí obilí až do konce 1. světové války. Jeho činnost byla ukončena r. 1931, r. 1939 byl přestavěn na obytné stavení a v roce 1962 vyhořel. Po r. 1972 upraven k rekreačním účelům.

Moderní dřevěný horský hotel vystavěný manželi Látalovými v l. 1932–33 pod vrcholem Ondřejníku v Beskydech. Cíl častých turistických výletů byl úmyslně zapálen 28. 9. 2002. Ohořelé torzo bylo strženo a dnes jsou zde pouze kamenné základy.