Turistické cíle v okolí obce Štramberk

Památník hudebního skladatele Leoše Janáčka, hukvaldského rodáka, tvoří dům který skladatel koupil r. 1921 a často zde pobýval. V domku je zachovaný původní interiér a je zde umístěna expozice ilustrující skladatelův život a dílo. Před domem je pamětní deska vytvořená sochařem Augustinem Handzelem.

Památník na rodné místo knížete arcibiskupa olomouckého Františka Salomona Bauera (1841 - 1915).

Pamětní síň Jana Knebla a bratří Strnadlů, rodáků obce Trojanovice. Významní umělci zdejšího kraje. Muzeum v rodném domě z roku 1757, doplněným roubenkou a zvonicí.

Rozhledna z roku 2001 v 532 m n m. Stavbu ocelové konstrukce na zděné podnoži s provozním zázemím o celkové výšce 22,1 m se dvěma vyhlídkovými plošinami v 15 a 17 m iniciovalo kulturní sdružení Bezručův kraj a spolufinancovalo město Frýdek-Místek.

Zaniklý hrad. Dle arch. výzkumu spadá existence hrádku do 2. pol. 13. stol. a 14 stol. Majitelé blíže neznámí. Nedaleko ležela středověká osada, spadající snad pod Panskou vyhlídku, snad pod nedaleký hrad Jurův kámen.

Terénní náznaky po takřka zaniklé tvrzi ze 14. století ve východní části obce Perná. Doložena poměrně bohatým archeologicky zjištěným materiálem.

Dvůr uváděn k r.1307 jako biskupské léno. Za pánů z Bobolusk byla v rámci dvora postavena tvrz, zmiňovaná r.1577. Patrně nepřežila drancování dánských vojsk v r. 1626 či švédských v r.1643 a beze stopy zaniká.

Bývalá středověká tvrz na pravém břehu Lubiny byla sídlem rodu Petřvaldských již ve 13. století. Roku 1600 byla tvrz (hrad) přebudována na renesanční zámek. Roku 1921 částečně ubouráno západní křídlo. Po r. 1957 zbytek zámku přišel o střechu a do r. 1967 byla dokončena jeho celková demolice.

Barokní stavba bývalého piaristického kláštera, koleje a gymnázia naproti kostelu sv. Valentina. Budova z let 1694 - 1700 vyniká bohatou štukovou výzdobou a malovaným stropem refektáře. Dnes sídlo městského muzea.

Sloupová pískovcová plastika Panny Marie z r. 1861 v sedle pod Bílou horou nad Štramberkem. Ukázka krásného začlenění církevní architektury do kulturní krajiny. Spolu se vzrostlou lípou bývala a dodnes slouží jako místo odpočinku.

Původní gotická tvrz ze 14. stol. byla po r. 1564 přestavěna Jiřím Kotulínským na kruhovitý, patrový renesanční zámek. V r. 1756 je zchátralý zámek zbořen a na jeho msítě postaven vrchnostenský dvůr. Později zanikl i dvůr.

Bronzová socha rodákovi z Kopřivnice, atletu Emilovi Zátopkovi ke 100 letům od jeho narození. Dílo akademického sochaře J. Brože. Slavnostně odhalena 16. 9 . 2022.