Turistické cíle v okolí obce Vrchy

Kostel vystavěný v 18. století. Věž přistavěna r. 1792, jejím podvěžím hlavní vstup do kostela. Na oltáři obraz z roku 1866 představující sv. Vavřince. Kostel je podélná jednolodní neorientovaná stavba s trojbokým závěrem, čtyřbokým depozitářem od severu a sakristií od jihu.

Původní renesanční kostel vystavěný Kašparem Rotumberkem z Ketře v r.1603 a v r. 1775 opravený, byl v r. 1854–55 celkově přestavěn v kostel nový. Zachována byla pouze původní věž. Zajímavé renesanční náhrobky v interiéru.

Pozdně barokní kostel, jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží, byl postaven v letech 1775-1778 asi 35 m severně od svého předchůdce, který byl následně zbořen. V průběhu 19. století proběhly stavební úpravy kostela.

Barokní kostel Všech Svatých z let 1775–81 vystavěn Františkem X. Harrachem na místě staršího dřevěného kostelíka. V r. 1830 dostavěno a upraveno průčelí s věží. Oltářní obrazy pocházejí z dílny J. G. Frommela.

Pozůstatky nevelkého jednodílného hradu na skále nad řekou Moravicí nedaleko přehrady a obce Kružberk. Založen snad pány z Dolních Životic (Schonsteina) počátkem 14. století. Zaniká za pánů z Kosíř v polovině 15. století. Zachován krátký úsek hradby.

Historicky předpokládané místo zaniklé tvrze nejasného stáří, ze které pocházel od konce 14. století slezský rod Běsů z Kujav. Tvrz zaniká patrně koncem 15. století. Na jejím místě byl dle badatelů vystavěn starý dvůr. Dnes ruina.

Zámek postavil pro Fridricha Harracha z Rohrau v letech 1726-34 architekt J.L. Hildebrandt. Podle nepravidelného uspořádání místností bylo do novostavby pojato starší jednopatrové sídlo. Zámek ve správě Muzea Novojičínska je zpřístupněn veřejnosti.

Původně barokní zámek nechal v roce 1783 postavit baron Quido Antonín z Kalkreuthu. V první polovině 19. stol. byl zámek za hraběte Arnošta Augusta Falkenhaina z Glošku přestavěn v empírovém slohu. Zámek obklopuje park a dnes je zde domov důchodců.

Kaple svatého domu vystavěna v l.1681–1683. R.1703 obestavěna loretánským ambitem, v rozích ambitu v l.1705–1739 vystavěny nárožní kaple a průčelí zvýrazněno vstupní věží. Loreta od r.1792 bourána, na jejím místě vystavěna klasicistní vila.

Bývalá tvrz vystavěná v rámci dvora v centru vsi na přelomu 14. a 15. stol. Sídlil zde rod Hrotů z Lukavce. R. 1513 bylo panství prodáno augustiniánům z Fulneka a tvrz ztratila na významu.

Barokní zámek založený za Františka Filipa z Hodic počátkem 18. stol. a opravený a empírově upravený v první polovině 19. stol. za Jana hraběte z Tenczina, majitele vikštejnského panství.

Pozůstatky kamenných hradeb z konce 14. až poč. 15. stol. Po r. 1427 za Jana Tovačovského z Cimburka obnovovány a zesilovány. Dochována i pozdně got. bašta.