Turistické cíle v okolí obce Vlkovice

Barokní kostel byl postaven na místě původního dřevěného kostela, který vyhořel v 18. stol. V l. 1798–1799 byl postaven nový kostel, vysvěcen byl r. 1799. Kostelní zvony jsou z roku 1499 a 1654. V kostele byl r. 1822 pokřtěn Johann Gregor Mendel, místní rodák, světově uznávaný zakladatel genetiky.

Kostel sv. Petra a Pavla pochází z 1. pol. 14. století. Sakristie přistavěna později. Při úpravách v 18. stol. přistavěna zvonice. V kostele údajně nejstarší varhany ve Slezsku, doposud plně funkční. Zvon umístěný ve zvonici datovaný 1766.

Barokní kostel vystavěn v druhé pol. 17. stol. asi na místě starší kaple. Úpravy a opravy ve stol. 18. a 20. Kostel je orientovaná jednolodní stavba s hranolovou věží v záp. průčelí, mírně odsazeným půlkruhovým závěrem a čtyřbokou sakristií na severu. Mobiliář převážně z doby stavby kostela.

Pozdně barokní kostel, jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží, byl postaven v letech 1775-1778 asi 35 m severně od svého předchůdce, který byl následně zbořen. V průběhu 19. století proběhly stavební úpravy kostela.

Kostel vystavěný v 18. století. Věž přistavěna r. 1792, jejím podvěžím hlavní vstup do kostela. Na oltáři obraz z roku 1866 představující sv. Vavřince. Kostel je podélná jednolodní neorientovaná stavba s trojbokým závěrem, čtyřbokým depozitářem od severu a sakristií od jihu.

Barokní kostel Všech Svatých z let 1775–81 vystavěn Františkem X. Harrachem na místě staršího dřevěného kostelíka. V r. 1830 dostavěno a upraveno průčelí s věží. Oltářní obrazy pocházejí z dílny J. G. Frommela.

Kříž u Milovanské cesty je vzácně dochovaným pozůstatkem německého osídlení na území kolem Potštátu a v nynějším vojenském újezdu Libavá.

Pozůstatky nevelkého jednodílného hradu na skále nad řekou Moravicí nedaleko přehrady a obce Kružberk. Založen snad pány z Dolních Životic (Schonsteina) počátkem 14. století. Zaniká za pánů z Kosíř v polovině 15. století. Zachován krátký úsek hradby.

Historicky předpokládané místo zaniklé tvrze nejasného stáří, ze které pocházel od konce 14. století slezský rod Běsů z Kujav. Tvrz zaniká patrně koncem 15. století. Na jejím místě byl dle badatelů vystavěn starý dvůr. Dnes ruina.

Zámek postavil pro Fridricha Harracha z Rohrau v letech 1726-34 architekt J.L. Hildebrandt. Podle nepravidelného uspořádání místností bylo do novostavby pojato starší jednopatrové sídlo. Zámek ve správě Muzea Novojičínska je zpřístupněn veřejnosti.

Architektonicky zajímavá, částečně bizardní i pohádková stavba stylizovaná do podoby romantického středověkého hradu. Postaven hranickým továrníkem Ant. Kunzem v l. 1907–08 jako rodinné letní sídlo. Od r. 2007 kulturní památka.

Původně barokní zámek nechal v roce 1783 postavit baron Quido Antonín z Kalkreuthu. V první polovině 19. stol. byl zámek za hraběte Arnošta Augusta Falkenhaina z Glošku přestavěn v empírovém slohu. Zámek obklopuje park a dnes je zde domov důchodců.