Turistické cíle v okolí obce Vlkovice

Nevysoká obdélná pseudobarokní stavba s mírně odsazeným závěrem ve tvaru plochého segmentu oblouku postavená r. 1851. Podoba kaple ovlivněna dozvuky barokního venkovského tvarosloví. R. 2008 proběhla generální rekonstrukce spojená s obnovou podoby kaple před pol. 20. století. Cenný původní interiér.

Zřícenina kaple o rozměrech 4x5 metrů, vybudováné a vysvěcené roku 1876 knězem Vavřincem (Laurentem) Gintarem ze zámku v Dubové. Po zániku osady v roce 1904 chátrala, v roce 1967 se jí propadla střecha a v roce 1987 je uváděna jako zřícená. Dochovala se malá část zarůstajícího obvodového zdiva.

Zděná jednolodní kaple z roku 1845 zasvěcená sv. Barboře se nachází u silnice ve vsi Domoradovice, místní části města Hradec nad Moravicí.

Kaple, která patřila původně k městskému špitálu, se prvně zmiňuje r. 1465. Gotická, patrně z části dřevěná kaple byla barokně přestavěna r. 1726. Špitál byl zbořen r. 1945. Do dnešní podoby byla kaple přestavěna při úpravě na obřadní síň města v l. 1969-1971. R. 1990 přistavěna novodobá předsíň.

Novogotická kaple sv. Jiří postavená v roce 1901 se nachází v areálu hřbitova v obci Vrchy.

Původně hřbitovní kaple pochází z r.1632. Skládá se z rotundy a čtyřboké předsíně se sanktusníkem. Bývalý hřbitov obehnán ohradní zdí ve které stávaly kaple. Z jedné pouze pozůstatky, druhá je zachovaná. Kaple příležitostně slouží k pořádání výstav.

Kaple sv. Víta v Kyjovicích postavena v letech 1922 -1929. Jednolodní s obrazy sv. Martina a sv. Jiří z přelomu 18. a 19. století.

Barokní kaple v N. Jičíně, postavená z iniciativy radního Kristiána Rössnera r. 1733 na místě provizorního morového lazaretu a hřbitova z epidemie v r. 1715. U ní je kamenný náhrobník lazebníka a ranhojiče Gottfrieda Ignáce Mittela a vysoký kříž s obrazem Krista. Soubor památkově chráněn od r. 1958.

Barokní kašna se sousoším sv. Jana Sarkandra umístěná na Komenského náměstí pochází ze 40. let 18.stí. Sousoší umístěno v čtyřlisté nádrži. Podstavec doplněn reliéfy znázorňující epizody ze Sarkandrova mučení.

Kašna se sochami Tančících sedláků z r. 1929 od Františka Barwiga. Postavičky sedláka a selky jsou oblečeny v typickém sudetoněmeckém kravařském kroji, což se stávalo v minulosti příčinou protestů. Dnes symbol města.

Poslední a pravděpodobně i jediný mistr ostrého meče obýval zdejší katovnu do druhé poloviny 18. stol. Tereziánským zákoníkem (1765) bylo menším městům odebráno hrdelní právo a tak tady zdejší kat už jen dožil. Katovna poté začala nezadržitelně chátrat.

Kerhartice, prvně zmiňované v r. 1397, zanikly v důsledku odsunu původního německého obyvatelstva po 2. světové válce a z důvodu výstavby vodní nádrže Kružberk. Dodnes zůstal zchátralý průmyslový objekt, opuštěná budova lihovaru, dva domy, základy kostela a mnoha dalších stavení ukrytých v lese.