Turistické cíle v okolí obce Dolejší Kunčice

nebo vyberte

Dolejší Kunčice

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ)
Nalezeno celkem 129 záznamů, 10 / 11 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Slezská Kalvárie
412.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Hradec nad Moravicí
Křížová cesta dlouhá cca 1 km překonává výškový rozdíl cca 130 metrů. Vybudovala ji r. 1764 Anna Marie Magdaléna Thomagniniová. Tvoří ji 13 zděných výklenkových kaplí z r. 1856 a vysoký kamenný kříž z r. 1888, který představuje XII. zastavení. Poslední oprava kapliček proběhla v letech 2004-2009.
 Sloupová síň – rodová hrobka Schindlerů a hraběnky Marie Walburgy z Trauchsess-Waldburg-Zeil
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Kunín
Empírová hrobka v podobě sloupové síně vybudovaná po r. 1828 Friedrichem Emilem Schindlerem z vděčnosti pro zemřelou hraběnku Marii Walburgu z Trauchsess, jež z něj adopcí učinila dědice kunínského panství. Pochováno zde několik generací Schindlerů.
 socha Panny Marie Sněžné
300.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Fulnek
Velmi cenná barokní socha Panny Marie Sněžné z 1. třetiny 18. století, od r. 1958 chráněná kulturní památka.
 sousoší Nejsvětější Trojice
258.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Fulnek
Barokní sousoší Nejsvětější Trojice pochází z roku 1718. Autorem je olomoucký sochař Jan Sturmer. V roce 1999 bylo sousoší restaurováno. Na vrcholu sloupu umístěn Bůh Otec, u paty sloupu Svatá rodina.
 Spálov
zámek, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Tvrz vnikla patrně na počátku 16. století za Podstatských z Prusinovic. V letech 1695-98 přestavěna na raně barokní zámek. Další přestavba v r. 1845 a v r. 1921. Ve 2. po. 20. stol. necitlivě modernizován.
 Štáblovice
320.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Štáblovice
Zámek kolem r. 1558 přestavěn ze starší tvrze Rotmberkem z Ketře v renesančním slohu. V 17. stol. zámeček přestavěn v barokním stylu lotrinským majitelem Janem Lescourantem. V r. 2001 zámek prodán soukromé firmě, od r. 2021 zpřístupněn o víkendech veřejnosti.
 Švédská skála
380.0 m. n.m.
Veslova skála
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Spálov
Terénní náznaky strážního hrádku považovaného za jeden z opěrných bodů obranné soustavy knížete Břetislava I. proti Polsku. Zničen požárem. Lokalitu na výrazném skalním ostrohu částečně poškodila výstavba dřevěné rozhledny.
 Svobodný dvůr Goldzeyf
Nové Vrbno
ostatní, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj
Svobodný dvůr stával v místech dnešního Nového Vrbna. Založen ve 14. stol. v souvislosti s těžbou stříbra. Od r. 1412 patřil k proboštství v Březové. R. 1726 na jeho místě zakládá Josef František hrabě z Vrbna ves Nové Vrbno.
 Těchanovická vyhlídka
495.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Staré Těchanovice
Třípatrová dřevěná rozhledna byla na návrší nad obcí Staré Těchanovice vybudována v letech 2016-2018. Je volně přístupná a poskytuje výhled na nedalekou vodní nádrž Kružberk, Jeseníky i Beskydy.
 úřednický dům
oficírský dům
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Bílovec
Postaven pro správu panství bíloveckého v letech 1767 – 69. Třípodlažní částečně podsklepený dům s mansardovou střechou se dochoval zhruba v podobě, v jaké vznikaly úřednické domy pokročilého novověku. Objekt využívá Muzeum Novojičínska.
 Veselská rozhledna
548.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Veselí
Veselská rozhledna z r. 2018 je dřevěná stavba s ocelovými výztužemi, která stojí na betonovém základu obsypaném břidlicí do tvaru pyramidy. Její celková výška činí téměř 14 metrů, krytá vyhlídková plošina se nachází ve výši 9 metrů a vede na ni 44 schodů. Rozhledna je volně přístupná.
 Vikštejn
hrad, zřícenina, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Hrad vznikl asi v polovině 13. století. Sloužil k ochraně jižní části opavského knížectví. Roku 1648 ho nechal slezský zemský velitel Gonzaga vyhodit do povětří. Hrad byl ponechán svému osudu, zpustl a změnil se ve zříceninu.