Možné místo strážního a správního hrádku na nevysokém, ale výrazném pahorku Hradišťko na pravém břehu Bečvy v Rožnově pod Radhoštěm. Dobu existenci hrádku lze předpokládat v l. 1310–72, kdy po založení sousedního hradu na Hradisku zaniká.
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Kopřivnice
Hrobka kopřivnického fojtského rodu Šustalů, který dal podnět ke vzniku automobilky Tatra. Neogotická hrobka z režného zdiva stojí v areálu bývalého Starého hřbitova, dnes parku, nedaleko objektu Fojtství.
sakrální památky, zřícenina, volně přístupno, Olomoucký kraj, Hustopeče nad Bečvou
Hrobka rodu von Baillou byla vystavěna v letech 1885 – 87 dle projektu Ing. Z. Hermanna z Hranic. Drobná neorenesanční kaple s podzemní kryptou uprostřed zaniklého hřbitova. Samotná budova hrobky je ve velmi špatném stavu a stále chátrá.
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj
Původní gotická tvrz snad z roku 1447 byla v letech 1697-1704 přestavěna na barokní zámek. Za Czeiků je po polovině 19. stol. přestavěn do současných rozměrů. Po 2. světové válce velmi necitlivě modernizován.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Kopřivnice
Husova lípa - jediný strom z původního stromořadí k hradu Šostýnu. V r. 1933 postaven při lípě Klubem čs. turistů památný kámen s nápisem \"Husova lípa\" a symbolem kalicha na památku Jana Husa. Stáří stromu 150 let. Od r. 1997 památný strom ČR.
Čtyřkřídlý renesanční zámek nechal postavit mezi léty 1584-1597 Karel ze Žerotína a Starého Jičína. Během 17. a 18. stol. zámek často měnil majitele, v 18. stol. byl barokně upraven. Dnes je v majetku městyse Hustopeče nad Bečvou a prochází dlouhodobou rekonstrukcí.
Terénní pozůstatky drobného tvrziště v podobě pahorku vystupujícího z roviny pole. Rozměr tvrze max. 25 x 10 (17) m. Možný předchůdce zámku v centru Hustopečí. Archeologicky doložena existence tvrze ve 14. a počátku 15. století.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Jeseník nad Odrou
Zámek byl postaven na místě původní tvrze, kterou v zámek přestavěl Rudolf Kristián svobodný pán z Wittenu koncem 17.stol. Stavba však byla dokončena až v r. 1733. Poslední úpravy byly provedeny v r. 1989. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Platan javorolistý (španělský) nechal v bartošovickém zámeckém parku vysadit dle pověsti v r.1833 Josef Meinert na paměť jeho milované partnerky, hraběnky Josefíny z Canalu. Strom se řadí mezi nejmohutnější a nejstarší platany v ČR.