Turistické cíle v okolí obce Nový Jičín

Tvrz pravděpodobně založena po r. 1363, kdy někteří z olomouckých biskupů začínali používat přídomek "z Branek". Zřejmě stávala západně od současného nového zámku a byla chráněna vodním příkopem. Archeologicky ale zatím není doložena.

V barokní zámek byla Františkem Erasmem Locknerem z Lockenau v roce 1701 přestavěna starší tvrz. Koncem 19. stol. byl zámek přestavěn H. Huberem v historizujícím stylu, kolem je dnes neudržovaný zámecký park.

Tvrz přestavěná na zámek. Původní renesanční tvrz přestavěl František Erasmus Lockner z Lockenau r 1701 na barokní zámek. Historický objekt jeví znaky renesanční stavby přestavěné barokně. Nově opravený.

Bratrský sbor či Památník Jana Amose Komenského ve Fulneku je soubor budovy s kaplí a zahradami. Jde o budovy pozdně gotického založení s různými proměnami jak stavebními, tak funkčními. Dnes slouží muzejní expozici.

Výlení restaurace vzniklá ze staršího kojetínského mlýna, ke kterému se pojí pověst o statečném vojáku, který odsud čerta vyhnal. Mlýn na tomto místě existoval již počátkem 19. století, patrně i dříve. Nad mlýnem rybník pro rekreaci a sport.

Turistická chata na vrcholu Velkého Javorníku (918 m). Založena jako malá útulna z iniciativy olomouckého arcibiskupa T. Kohna r. 1897. R. 1915 vyhořela a byla r. 1935 nahrazena současnou chatou Pohorské jednoty Radhošť. Z vrcholu krásné výhledy.

V zámek byla přestavěna starší tvrz z 15. stol. – patrně v průběhu 17. stol., kdy došlo k barokním úpravám. V 19. stol. jej upravil na empírový zámek Jan Křtitel Forgáč, v r. 1882 byla budova přestavěna v klášter sester sv. Kříže, jimž slouží dodnes.

Honosné rodinné sídlo s novobarokními a novorenesančními prvky vzniklo r. 1910 podle plánů Josefa Bluma nákladem textilního podnikatele Ferdinanda Czeicznera. V r. 1945 zestátněno, po přestavbě v letech 2000-2001 sídlo Městské knihovny.

Terénní reliéf bývalé tvrze z počátku 14. stol. v západní části vsi. Život na tvrzi trval do konce 15. století avšak kamenné pozůstatky tvrze se zachovaly až do přelomu 18. a 19. století.

Terénní zbytky hradu. Hrádek patřil ke vsi Větřkovice (dříve Dětřichovice) na panství hraběte Arnolda z Hückeswagenu. Dřevohliněné sídlo příborských fojtů vzniklo na přelomu 13. a 14. st.., po r. 1306 vypáleno a obnoveno, zaniklo kolem r. 1470.

Renezanční dům na jehož průčelí je umístěn znak kardinála a olomouckého biskupa Františka z Ditrichštejna.

Dřevěný evangelický kostel postavený v typicky valašském lidovém stylu v letech 1950 až 1953 podle projektu pražského architekta Bareše. Dnes slouží Českobratrské církvi evangelické.