Turistické cíle v okolí obce Stanislavice

Okrasný litinový altán postavený nad studnou, ke které se váže legenda o založení města třemi královskými bratry v roce 810.

Zámek vznikl po r. 1686 přestavbou starší tvrze, kterou provedl Jan Rymultovský z Kornic. Po požáru r. 1823 byl zámek přestavěn, sloužil jako byty pro úřednictvo a začal chátrat. Roku 1997 došlo k rekonstrukci a 10.1.1998 byl otevřen veřejnosti jako hotel s restaurací, je zde také obřadní síň.

Budova První synagogy z roku 1928. Postavena jako řadový dům v Božkově ulici. Odlišuje se orientálně pojatou čelní fasádou.

Malý venkovský zámek pozdně barokního charakteru na břehu Těrlické přehrady, která zatopila centrum obce. Charakter zámku podtrhuje pouze mansardová střecha a půlkruhový štít v severním průčelí podepřený lizénami.

Památník z roku 1931 se nachází na úpatí Goduly. Byl postaven k 150. výročí vydání Tolerančního patentu císařem Josefem II. Panovník údajně Komorní Lhotku navštívil.

Třanovice jsou prasídlem rodu Pelhřimů z Třánkovic. Není známo, kým byl zámek založen. Je zachycen na mapách, avšak mezi léty 1836 až 1907 zanikl. Zachoval se pouze hospodářský dvůr s panskou správní budovou, která byla na sklonku roku 2005 zbořena.

Účelově upravený drobný bývalý vesnický zámeček existující prokazatelně nejpozději r. 1799. Při zámku dříve velká francouzská zahrada. Po r. 1839 v těsném okolí zřízeny velké habsburské železárny, zámek upraven na byty, ve 2. pol. 20. stol. na hostinec. Nízká přízemní budova se sedlovou střechou.

Zaniklé šlechtické sídlo nižší šlechty která se po Vělopolí od pol. 15. st. do poč. 17. století psala. Stávalo dle všeho v místě současného domu č.p. 1 v centru obce. Původně mohutný zděný dvorec, folvark, r. 1927 vyhořel, následně obnoven, ale r. 1971 obytný objekt i se sklepy demolován.

Patrně za Cigánů či Čelů zde byla vybudována tvrz, kterou po r. 1568 Borkové z Roztopic přestavěli na menší renesanční zámek. V roce 1702 jej převzala těšínská komora. Zámek dochován v přestavěné podobě a již ničím nepřípomíná někdejší sídlo.

Pece pro pálení vápna z počátku 19. století. Dodávaly vápno pro železárny na Třinecku. Provoz byl ukončen v roce 1965 současně s těžbou v přilehlých vápencových dolech.

Zřícenina drobného větrného mlýnku zvaného větřák jakých v kraji bývalo plno. Tento malý větrný mlýnek byl tvořen drobnou zděnou spodní částí, nad kterou bývalo kolo opatřené lopatkami. Větřáky sloužily jako drobní pomocníci při mletí.

Neoavantgardní víceúčelová hala z l.1981-85 podle projektu O. Chmiela. Ocelovou nosnou konstrukci vyrobily Hutní montáže Vítkovice. V r. 2009 rozhodlo vedení města přes protesty obyvatel o její demolici a nahrazení menší sportovní halou a komerčním obchodním centrem. V říjnu 2013 byla hala stržena.