Turistické cíle v okolí obce Stanislavice

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od sochaře M. F. Weissmanna z Frýdku, při staré cestě z Frýdku do Starého Města. Doba vzniku sochy je datována do r. 1728 podle letopočtu v kartuši na podstavci. V minulosti nedaleko sochy křížil cestu důležitý vodní náhon na frýdecké mlýny, pily a valchy.

Druhotně kolorovaná barokní socha sv. Jana Nepomuckého s obvyklými atributy z 50. let 18. století, patrně z dílny Antona Stanettiho z Těšína. stojí na nevysokém podstavci, původně byl v jejím okolí podzámecký rybník, vysušený poč. 20. století. Cenná součást původního rozsáhlého zámeckého areálu.

Sochy sv. Antonína Paduánského z 2. poloviny 18. století a sv. Jana Nepomuckého pravděpodobně z roku 1791.

Zámek byl postaven v roce 1873 hrabě Jindřich Larisch-Mönisch. Kolem zámku byl v r. 1883 zřízen park a postavena rodová hrobka. V roce 1953 byl zámek do základů zbořen z důvodu poddolování.

Barokní sousoší neznámého slezského umělce z r. 1777 představující Krista klesajícího pod tíhou kříže a pomáhajícího sv. Šimona. Na podstavci je zobrazena sv. Veronika. Plastika r. 1974 přemístěna od Kolloredovského mostu na nový městský hřbitov.

Dnes zaniklý zámek nechal v r. 1775 postavit těšínský zlatník Jan Grešlovič. Po r. 1801 byl zámek upraven a byly v něm kanceláře a byty. Po r. 1945 byl v majetku státu a využíván místním JZD, dokonce jako drůbežárna. V r. 1967 byl zámek zbořen.

Zaniklá stará radnice zřízena v měšťanském domě ve 30. l. 17. stol. Poničena požáry v r. 1688 a 1848. Renesanční podobu vystřídal klasicismus a empír. V r. 1937 koupila zchátralou budovu fa. Baťa. Ta radnici zbořila a postavila moderní obchodní dům.

Historický areál bývalé parní pily z r. 1869 vystavěné Albrechtem Habsburským na pozemcích bývalého skladu splavovaného dříví z hor na katastru Starého Města u Frýdku. R. 1918 pila zestátněna, r. 1926 vyhořela, ale následně byla obnovena, rozšířena a modernizována.

V l. 2002–2004 znovu obnovená zámecká štěpnice (ovocný sad) a nově vybudovaný Podzámecký park na severních svazích návrší frýdeckého zámku k údolí potoka Blatnice. Údolí včetně štěpnice zlikvidováno v 70. letech 20. stol. komunistickým režimem.

Po zániku staré tvrze vznikla v rámci hospodářského dvora někdy v 16. stol. tvrz nová, později označovaná za zámek. Po polovině 20. stol. začal být zámek neudržován a vlivem poddolování musel být v letech 1965-66 zbořen.

Zaniklá tvrz, postavená pravděpodobně ve 14. stol. Prvně je zmiňována r. 1388, kdy zde sídlil Hašek ze Stonavy. Poté r. 1415 Zbyněk ze Stonavy, v l. 1432–41 Jakub Hubnt a v l. 1437–66 Machník ze Stonavy. Tvrz byla opuštěna někdy v 2. pol. 15. stol. Místní název objektu je “Švédský kopec”.

Utilitárně využívaný pozůstatek zámečku či budova postavená na torze původního zámečku, který přestal jako sídlo sloužit v roce 1792. Budova dnes součástí areálu hospodářského dvora. Dochovány četné klenuté místnosti.