Turistické cíle v okolí obce Albrechtice

nebo vyberte

Albrechtice

Moravskoslezský kraj,  Karviná  (KA)
Nalezeno celkem 261 záznamů, 3 / 22 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 Dolní Marklovice
Marklovice
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Takřka neznatelné terénní pozůstatky zanikající vodní tvrze na česko-polské hranici v poli ve východní části vsi. Tvrz založili Václav a Stanislav z Marklovic či jejich potomci někdy na počátku 14. stol. Později jí nahradil r.2005 zbořený zámek.
 Dolní Soběšovice
zámek, zaniklý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Soběšovice
Nevelký klasicistní zámek v rámci dvora vybudovaný ve 2. pol. 18. století rodem Křídlovských z Křídlovic nad levým břehem Lučiny. Po 2. světové válce zchátral ve správě JZD a po r. 1960 byl zatopen vodami Žermanické přehrady.
 Dolní Suchá
zámek - původní tvrz, zaniklý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Havířov-Dolní Suchá
Původní tvrz z konce 15. stol., přestavěna Vlčky na konci 16. stol. na renes. zámek. V 18. stol. barokně upraven a v pol. 19. stol. Mattencloity modernizován. V l. 1979–80 zdemolován a po r. 1998 i zbytek areálu.
 Dolní Tošanovice
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Empírový zámek byl přestavěn ze starší tvrze počátkem 19. stol. rodem Mattencloitů. Od roku 1933 se uvádí jako honosná vila, která byla majetkem lékaře Vítězslava Chlumského. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupný.
 Doubrava
zámek, chátrající, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Doubrava
Barokní zámek v Doubravě pochází z r. 1760. Bývalý majetek OKD sloužil jako sklady, kanceláře a byty. Dnes se nachází ve špatném stavu.
 dřevěný kříž na Bruzovské ulici
344.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Frýdek
Drobný dřevěný kříž se sochou Ježíše Krista a stylizovanou stříškou ze skupiny sakrálních staveb Frýdek–Vršavec byl postaven někdy v polovině 19. století. Prošel rekonstrukcí v letech 1933 a 2003.
 Důl Heřmanice
Důl Viktorie, Generalissimus Stalin, Velkodůl Stalin, Rudý říjen
technická památka, zaniklý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Ostrava - Heřmanice
Zlikvidovaný Důl Heřmanice ve stejnojmenné části Ostravy. Původně založen r. 1942 jako Důl Viktorie, později přejmenován na Generalisimus Stali, Velkodůl Stalin a Rudý říjen. Od r. 1993 uzavřen, v r. 1998 zlikvidovány jámové budovy i cenná kozlíková těžní věž. Zachovány administrativní objekty.
 důl Jan Maria, Hranečník
230.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Ostrava - Slezská Ostrava
Památkově chráněné objekty z režného zdiva bývalého dolu Jan Maria. Založen r. 1852 hr. Janem Maria Wilczkem na místě jámy č. IV. Několikrát modernizován a rozšiřován. Ocelová těžní věž z r. 1904 se nedochovala. V r. 1963 důl zrušen.
 důl Michal
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Ostrava
Hornické muzeum v budovách bývalého dolu Michal. Expozice zachycuje život a práci horníků, prohlídka vedena po stopách horníků nastupujících do práce.
 důl Michálka
důl Jan Nepomucký, Johann Michaeli Schacht, důl Michaeli
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Ostrava - Slezská Ostrava
Uhelný důl založený r. 1855 Janem Nepomukem Wilczkem. Za hr. Jana Marii Wilczka přeměněn na hlubinný. R. 1954 připojen k dolu Jan Cingr (Michal). Těžba ukončena r. 1976. Poté odstraněny těžní věže. Soubor budov z režného zdiva – technická památka.
 důl Salm I - Ignát, Salmovec
240.0 m. n.m.
technická památka, zaniklý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Ostrava - Slezská Ostrava
Zaniklý důl Salm I – Ignát založen na místě jámy č. I (ze 40. let 19. stol.) v l. 1850–51 knížetem Hugo Salm-Reifferscheidtem. Uzavřen r. 1884 a asanován v park. Bývalá šachetní budova přestavěna v novogot. kapli. Zanikla v 70. letech 20. stol.
 Eltzerova přádelna
300.0 m. n.m.
textilní továrna Jana Elzera Místek, Bahno - Slezan 03
technická památka, zaniklý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Místek
Zaniklý areál přádelny z r. 1897 na Frýdlantské ul. v Místku. Moderní přádelnu s 19. tis. vřeteny vystavěli Rudolf a Jan Eltzerové jako součást rodinného textilního podniku. Součástí byla i honosná úřednická vila. Po r. 1946 součástí národního podniku Slezan. V r. 2017 proběhla demolice areálu.