Turistické cíle v okolí obce Komorní Lhotka

Boží muka v místní části Husinec obce Raškovice. Drobná lidová stavba s obrázkem světice a lucernou pochází z roku 1912.

Zděná boží muka bez bližších známých informací. Mají hranolovitý tvar a výklenek s Pannou Marií Lurdskou.

Boží muka sv. Františka z Asissi při staré frýdecké silnici z Frýdlantu do Frýdku. Postaveny nejpozději na přelomu 18. a 19. století. Jednoduchá klasicistní stavba s obrázky sv. Františka. V 90. letech 20. stol. opravena.

Dnes zaniklé renesanční letní sídlo těšínských Piastovců bylo postaveno v pol. 16. st. Za Habsburků byl zámek barokně upraven. Majitelem byl také Fridrich Habsburský-Bezručův Markýz Gero. R. 1935 byla část zbořena, 1953 byl odstraněn zbytek.

Předpokládané drobné středověké sídlo jihozápadně od centra obce a panský folvark zvaný Horní dvůr. Pravděpodobná kolébka rodu Bruzovických z Bruzovic.

Areál někdejší Arcibiskupské pily na Ostravici. Na místě starší vodní pily vybudována r.1895 moderní parní pila. Až do r. 1910 dřevo k ní plaveno po řece Ostravici, od r.1910 po železnici. V l. 1909-10 pila modernizována. Dodnes slouží svému účelu.

Bývalý místecký hřbitov, který r. 1883 nahradil hřbitov při kostele Všech Svatých. V 60. l. 20. stol. obestavěn sídlištěm Riviéra, r. 1972 zrušen. Přeměněn na Janáčkův park s mnoha exot. dřevinami. Součástí parku zůstala zachována hřbitovní kaple.

Zámek vznikl v 2. pol. 16. st. na místě hospodářské usedlosti ze 13. st. Pozůstatkem původního dvora je raně středověká stavba zámecké hlásky s pozdějšími úpravami. Prvním držitelem byl kníže Václav Rucký z Rudz. Dnes je majetkem zemědělské školy.

Soubor tří památkově chráněných nekolika set letých dubů letních (Quercus robur) v blízkosti raškovické Adámkovy vily.

Letní rezidence Habsburků postavena na místě odstřelených zřícenin Dolního hradu v roce 1840., podle projektu J. Kornhäusela. Dnes toto místo prochází postupnou obnovou.

Pozůstatky knížecího hradu na Zámeckém kopci v Cieszyně. Osídlen již ve 2. stol. př. n. l. Na přelomu 9. a 10. stol. slovanské hradisko, přeměněné ve 14. stol. na got. hrad. Od pol 17. stol. chátrá a mění se v ruinu. Dochována známá Piastovská věž.

Lokalita bývalé tvrze s funkcí vladyckého sídla rodu Vlčků z 15.-16.st. se nachází na parcele rodinného domu čp. 25. Větší část je dnes zastavěna. Plošina je asi 20 m široká a 3-4 m nad horizontem původního terénu.