Turistické cíle v okolí obce Stará Ves nad Ondřejnicí

Budova bývalé fary se dnes nachází v areálu Záchranné stanice pro volně žijící živočichy a centra pro eko. výchovu. Tento objekt byl původně vystaven jako lovecký zámeček, nicméně po staletí sloužil jako farní budova.

Fojtství v Libhošti č. p. 1 bylo sídlem fojta od r. 1617 do zrušení poddanství. Předtím bylo na stejném místě fojtství do r. 1558, kdy bylo na čas změněno na městský dvůr. Objekt je nyní sídlem obecního úřadu.

Barokní budova tzv. starého fojtství s přilehlými hospodářskými budovami. Předpokládané starší sídlo v 16. stol.nahradila dnešní usedlost tzv. valašských vojvodů, kteří budovu užívali až do r. 1844. Dnes je areál zrekonstruován a slouží jako muzeum.

Pozdně barokní objekt bývalého fojtství v obci Chlebovice na Frýdecko-Místecku. Vystavěn v l. 1739–43 Fr. Žáčkem. V r. 1831 provedena úprava mansardové střechy. Dnes expozice Muzea včelařství.

Zaniklá tvrz, jejíž existence byla jednoznačně spjata s opevněnou trhovou osadou Frýdberk. Postavena pravděpodobně v 2. pol. 13. stol. Na konci 13. stol. byla sídlem Stangeů a zároveň sloužila na ochranu vsi. Zpustla patrně společně s osadou poč. 14. stol., když fukce osady přešla na blízký Místek.

Nejvyšší místo frýdeckého katastru s bývalým městským popravištěm. Až do konce 18. století zde stávala frýdecká šibenice, po zrušení zmizela beze stop. Nedaleko se nachází památný kříž s reliéfem sv. Jana Nepomuckého z 1. třetiny 18. století.

Židovský synagoga vystavěná v maurském neorománském slohu v l. 1864-65 dle projektu M. Zapletala z Frenštátu p. R. Rozšířena v r. 1893. V noci ze 13. na 14. 6. 1939 vypálena zfanatizovanými frýdeckými Němci. V r. 1940 byly ohořelé zdi strženy. Dnes zarostlá nezastavěná plocha bez výraznější památky.

Frýdeckomístecké textilky tvoří unikátní soubor staveb rozptýlených v obou částech města. Představují memento vzestupu obou měst. Stavby pocházející z konce 19. století jsou cenné především pro svou architekturu.

Zámek přestavěný z gotického hradu, založeného ve 14. st. Renesanční přestavbu provedl Bartoloměj Bruntálský z Vrbna koncem 16. st. Po požáru v roce 1668 několikrát upravován. Roku 1797 koupili panství Habsburkové. Od roku 1923 patří zámek státu.

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně na přelomu 13. a 14. stol. z důvodu ochrany zemské hranice na řece Ostravici. Pravděpodobně šlo o jednoduchou stavbu s věží, z větší části postavenou ze dřeva. Tvrz patrně zanikla na přelomu 14. a 15. stol.

Výrazně přestavěný bývalý klasicistní zámeček ze 40. let 19. stol. sloužil majiteli frýdlantských železáren - olomouckému arcibiskupovi - k pobytu při jeho návštěvách. Po r. 1919 předán společnosti Ferrum, po r. 1945 znárodněn. Dnes výrazně účelově přestavěná budova slouží k soukromému podnikání.