Turistické cíle v okolí obce Staré Hamry

Zachovalá vodní nádrž – klaus – na potoku Lučovec v MS Beskydech, sloužící k zachycení vody pro plavení dřeva do železáren ve Frýdlantě nad Ostravicí. Založen před r. 1840. Po pol. 19. stol. za arcibiskupa kardinála Bedřicha z Fürstenbergu upravován.

Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1324 m). Dominanta kraje se vzácnou faunou i flórou. Oblíbený turistický cíl.. Na vrcholu turistické chaty s ubytováním, vysílač, meteostanice, vrcholový obelisk a daleké výhledy do kraje.

Dřevěnou Masarykovu chatu na Beskydě vybudoval KČT z Ostravy v letech 1923–1924. Do základů vyhořela 8. března 1952. V 70. letech 20. století byla obnovena na jiném místě. Z původní chaty zachovány kamenné základy.

Klauz s největší sypanou hrází v Beskydech (30 m dlouhá, 8 m vysoká). Klauzy byly vodní nádrže, využívané při splavování dřeva k pilám. Maxův klauz byl vybudován po r. 1836, k pův. účelu přestal být užíván na konci 19. stol. Opravován v letech 1968 a 1992–1993 (kompletní rekonstrukce hráze).

Dřevěná rozhledna na kamenném základu na vrchu Miloňová (846 m) ve Vsetínských vrších byla postavena v roce 2012 a je volně přístupná. Nabízí výhled na Valašsko, Beskydy a Javorníky na české i slovenské straně.

Vodopád na beskydské říčce Mohelnici se nachází přímo vedle silnice do horské osady Visalaje na velmi vodnatém toku. Leží na katastrálním území obce Krásná, je dva metry vysoký a pohledově vděčný.

Údolní vodní nádrž na řece Morávce v Beskydech. Vystavěna v l. 1961-67. Slouží jako zásobárna pitné vody (přísné hygienické pásmo) a regulátor povodňových průtoků. V r. 1996 poškozena povodní a v l. 1997-2000 generální oprava pláště hráze.

Malé lesní jezírko – tzv. Mořské oko – nedaleko Pusteven se známými dřevěnými útulnami. Původní mokřad byl r. 1894 turisty upraven do podoby malého jezírka. Chráněná lokalita obojživelníků.

Muzeum sklářství se věnuje historii zdejší sklárny v Karolince, která vznikla v roce 1861 na podnět podnikatele Salomona Reicha. V budově sídlí i městské infocentrum.

Náhrobek se sochou Ferdiše Duši se nachází v centrální části frýdlantského hřbitova. Ferdiš Duša (1888-1958) byl rodákem z Frýdlantu, známý malíř a grafik. Námětěm jeho děl bylo především Ostravsko a práce v hutích.

NPR Salajka představuje zachovalou část karpatského jedlo-bukového pralesa na severním svahu hraničního hřebene Beskyd. Na ploše cca 22 ha s přirozenými 230–280 let starými porosty se střídají různé vývojové fáze lesa. Nejznámějším stromem byla 500 let stará jedle Tlustá Tonka.

Zaniklý hrad. Postaven na přel. 13. a 14. stol. Vznikl jako jedna z mnoha pohraničních pevnůstek na ochranu brodů řeky Ostravice mezi moravským územím olomouckého arcibiskupa a slezským Těšínským knížectvím. Byl zřejmě již na poč. 15. stol. opuštěn.