Turistické cíle v okolí obce Kunčice pod Ondřejníkem

Zaniklý hrádek vystavěn možná za účelem ochrany brodu přes Ostravici či šlo o zeměpanské hraniční opevnění. Existence panského sídla určena do období 13.–15. stol., s bližším vymezením do let 1281-1450. Archeologické nálezy středověké keramiky atp.

Zachovalá vodní nádrž – klaus – na potoku Lučovec v MS Beskydech, sloužící k zachycení vody pro plavení dřeva do železáren ve Frýdlantě nad Ostravicí. Založen před r. 1840. Po pol. 19. stol. za arcibiskupa kardinála Bedřicha z Fürstenbergu upravován.

Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1324 m). Dominanta kraje se vzácnou faunou i flórou. Oblíbený turistický cíl.. Na vrcholu turistické chaty s ubytováním, vysílač, meteostanice, vrcholový obelisk a daleké výhledy do kraje.

Historický areál bývalého bělidla a tkalcovny zvaný Málkovice, vystavěný Ad. Landsbergerem na přelomu 60. a 70. let 19. stol. v dolní části Frýdku. Tvořen tkalcovnou s bohatou fasádou s prvky z režného zdiva a obytným domem reprezentativním štítem.

Pískovcový hladký mariánský sloup se sochou Panny Marie a Ježíška z r. 1692. Vystavěn frenštátskými měšťany za faráře Jakuba Valentina Paličky jako poděkování za ukončení morové rány a za ochranu před ní. Socha má poměrně lidové vzezření, z čehož lze usuzovat na autorství místního sochaře.

Dvůr založen kolem r.1840 v severní části Kopřivnice zvané Luhy. Pojmenován podle olomouckého arcibiskupa Maxmiliána Sommerau-Becka. Vystavěn na půdoryse oválu. Později rozprodán soukromým majitelům, oválný tvar však budovy respektují dodnes.

Klauz s největší sypanou hrází v Beskydech (30 m dlouhá, 8 m vysoká). Klauzy byly vodní nádrže, využívané při splavování dřeva k pilám. Maxův klauz byl vybudován po r. 1836, k pův. účelu přestal být užíván na konci 19. stol. Opravován v letech 1968 a 1992–1993 (kompletní rekonstrukce hráze).

Z větší části zaniklý komplex bývalého měšťanského pivovaru v Místku. Měšťané získali várečné právo již se založením městečka na přelomu 14. a 15. stol., ale samostatný pivovar vystavěli až r. 1848. Fungoval do r. 1926, poté byl rozebrán a jeho místo zastavěno. Zachována pouze bývalá sladovna.

Hradby vybudovány v roce 1389 z popudu biskupa Mikuláše z Rýzmburka. Z původních čtyř bran žádná nedochována. Zachovány krátké úseky hradby nad řekou Lubinou.

Městské hradby ve tvaru pětiúhelníka jsou tvořeny kamennou zdí a jsou téměř celé dochovány. Původní cimbuří je dnes zazděno. Do města se vstupovalo dvěma branami, které se nedochovaly.

Zaniklý mlýnský vodní náhon města Místku, zřízený patrně spolu s městem na přelomu 14. a 15. stol. Poháněl kola 3 místeckých a 1 koloredovského mlýna, později několika valch a textilek. Od 40. let 20. stol. částečně zakryt, na přelomu 60. a 70. let zanikl při velké asanaci historického Místku.

Zchátralý objekt na místě staršího vodního mýna a pily. První zmínka z r. 1763, kdy se jeho nájemcem stal Jan Tichavský. Fungoval do r. 1915, poté přestavěn na obytné a hospodářské účely. Dnes nic na mlýnský provoz neupomíná a objekt rychle chátrá.