Turistické cíle v okolí obce Frýdek

Kostel Německé církve evangelické sv.Petra a Pavla vznikl jako poslední z 5 frýdeckých kostelů. Cihlová stavba v novogotickém stylu vznikla v r. 1910-1911 pro přistěhovalé evangelické dělníky Karlovy huti. Od r. 1945 ho využívá Českobratrská církev evangelická a Slezská církev augsburského vyznání.

Budova fary v těsném sousedství cenného barokního kostela Prozřetelnosti Boží v Šenově. Fara vznikla patrně společně s vybudováním prvníko kostela sv. Mikuláše na konci 15. století. Později přestavěna do dnešní patrové podoby.

Barokní budova tzv. starého fojtství s přilehlými hospodářskými budovami. Předpokládané starší sídlo v 16. stol.nahradila dnešní usedlost tzv. valašských vojvodů, kteří budovu užívali až do r. 1844. Dnes je areál zrekonstruován a slouží jako muzeum.

Pozdně barokní objekt bývalého fojtství v obci Chlebovice na Frýdecko-Místecku. Vystavěn v l. 1739–43 Fr. Žáčkem. V r. 1831 provedena úprava mansardové střechy. Dnes expozice Muzea včelařství.

Průmyslový a hospodářský růst Frenštátu započal kolem pol. 19. stol., kdy vznikají ve vých. části města textilky F. Křenka a V. Kostelníka. V r. 1902 byla postavena textilka F. Michny. Objekty dodnes dokládají průmyslovou architekturu konce 19. stol.

Zaniklá tvrz, jejíž existence byla jednoznačně spjata s opevněnou trhovou osadou Frýdberk. Postavena pravděpodobně v 2. pol. 13. stol. Na konci 13. stol. byla sídlem Stangeů a zároveň sloužila na ochranu vsi. Zpustla patrně společně s osadou poč. 14. stol., když fukce osady přešla na blízký Místek.

Nejvyšší místo frýdeckého katastru s bývalým městským popravištěm. Až do konce 18. století zde stávala frýdecká šibenice, po zrušení zmizela beze stop. Nedaleko se nachází památný kříž s reliéfem sv. Jana Nepomuckého z 1. třetiny 18. století.

Židovský synagoga vystavěná v maurském neorománském slohu v l. 1864-65 dle projektu M. Zapletala z Frenštátu p. R. Rozšířena v r. 1893. V noci ze 13. na 14. 6. 1939 vypálena zfanatizovanými frýdeckými Němci. V r. 1940 byly ohořelé zdi strženy. Dnes zarostlá nezastavěná plocha bez výraznější památky.

Frýdeckomístecké textilky tvoří unikátní soubor staveb rozptýlených v obou částech města. Představují memento vzestupu obou měst. Stavby pocházející z konce 19. století jsou cenné především pro svou architekturu.

Zámek přestavěný z gotického hradu, založeného ve 14. st. Renesanční přestavbu provedl Bartoloměj Bruntálský z Vrbna koncem 16. st. Po požáru v roce 1668 několikrát upravován. Roku 1797 koupili panství Habsburkové. Od roku 1923 patří zámek státu.

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně na přelomu 13. a 14. stol. z důvodu ochrany zemské hranice na řece Ostravici. Pravděpodobně šlo o jednoduchou stavbu s věží, z větší části postavenou ze dřeva. Tvrz patrně zanikla na přelomu 14. a 15. stol.

Výrazně přestavěný bývalý klasicistní zámeček ze 40. let 19. stol. sloužil majiteli frýdlantských železáren - olomouckému arcibiskupovi - k pobytu při jeho návštěvách. Po r. 1919 předán společnosti Ferrum, po r. 1945 znárodněn. Dnes výrazně účelově přestavěná budova slouží k soukromému podnikání.