Turistické cíle v okolí obce Frýdek

Pískovcové skalní útvary na západních svazích Lysé hory, na hraně mazáckého kotle. Významná přírodní památka centrální části Moravskoslezských Beskyd. Slouží jako příležitostná horolezecká cvičná stěna. Při skalách chata Tatranka.

Dnes zaniklý zámek byl pravděpodobně postaven obchodníkem Josefem Skulinou kolem r. 1790. Od roku 1881 byl v držení rodiny Chadrabů až do r. 1948, kdy připadl státu. Byl využíván místním JZD. V r. 1960 byl zámek zbořen a zatopen Žermanickou přehradou.

Zámek byl postaven někdy před r. 1674. Ve 2. pol. 18. stol. došlo ke klasicistní přestavbě. V r. 1945 se stal majetkem státu a byly zde byty. Stav zámku se zhoršoval a tak byly nájemníci vystěhováni a v r. 1980 byl zámek zbořen.

Pozdně empírový zámeček byl postaven ve 30. letech 19. století hrabětem Emanuelem Harasovským a jeho synem Karlem. Dnes je zámek, majitelem panem Antonínem Hegerem, pronajat firmě TOZOS jako správní budova.

Moderní dřevěný horský hotel vystavěný manželi Látalovými v l. 1932–33 pod vrcholem Ondřejníku v Beskydech. Cíl častých turistických výletů byl úmyslně zapálen 28. 9. 2002. Ohořelé torzo bylo strženo a dnes jsou zde pouze kamenné základy.

Postaven v 70. nebo 80. letech 18. století Marklovskými z Pernštejna. Tvořen nevelkou patrovou obdélnou budovou s mělkým středním rizalitem. Celý objekt utilitárně upraven a modernizován.

Hraniční kámen s vytesanými erby nechal umístit r. 1669 tehdejší majitel frýdeckého panství František Eusebius z Oppersdorfu. Šlo o jeden z mnoha kamenů, značících hranici mezi frýdeckým panstvím a majetkem olomouckého biskupa. Dnes je kámen v areálu pensionu Letohrádek ve Frýdlantě nad Ostravicí.

Empírová hrobka svobodných pánů Beessů z Chrostiny, majitelů zámku Hnojník, v podobě obdélné kaple při hřbitovní zdi. V hrobce z 2. pol. 19. stol. byli pohřbíváni Beessové až do počátku 20. století.

Hrobka rodu Harasovských z Harasova na hřbitově u kostela sv. Jakuba Staršího v Horních Domaslavicích. Hrobce dominuje černý obelisk s názvem rodu a čtyřmi členy rodiny, kteří zde odpočívají. Na náhrobní desce je umístěn velký kamenný znak Harasovských.

Obora byla založena r. 1566 jedním z olomouckých biskupů (kteří byli majiteli Hukvaldského panství), Vilémem Prusínovským. R. 1846-47 byla vystavěna ohradní zeď. Rozloha obory se postupem času měnila, z 200 ha (r. 1730) na dnešních 457 ha (r. 1974). Jde o unikátní přírodní prostředí, velmi ceněné.

Bývalý objekt správy panství a vrchnostenské kanceláře z roku 1760 nechal v roce 1855 přestavět kardinál Bedřich z Fürstenberka na pohodlný letní zámeček. Dnes nevyužívaný a čeká na rekonstrukci.

Rozsáhlá zřícenina hradu založeného před rokem 1285 Jindřichem z Příbora a Hukvald. Zpustl po požáru v roce 1762. Mohutná věž dnes slouží jako rozhledna.