Zachovalý kostel z 1. pol. 18. stol. Iniciátorem stavby byl opat Václav Vejmluva. Projekt vypracoval v roce 1714 Jan Santini, který využil lodi a věže starého gotického kostela.
Barokní jednolodní hřbitovní kostelík na strmém svahu nad údolím Besénku. Teorie o navázání na kapli nedalekého hradu nepotvrzeny. Současný objekt zřejmě z 18. století, hřbitov slouží pro Osiky, Brumov, Synalov a Struhaře.
Původní gotický kostel z 12. st. Přestavován r. 1601. Nejvýznamnější barokní přestavba v l.1722–26, kdy byl vlastně vystavěn kostel nový. Poslední velikou opravu prodělal v l.1985–86. Před kostelem sochy Sedmibolestné Panny Marie a sv. Šebestiána.
První zmínka o kostele je z r. 1349. V r. 1683 měl být zbořen a nahrazen novým barokním kostelem s vedle stojící polodřevěnou zvonicí. Po požáru v r. 1885 byla upravena střecha.
Barokní kostel byl vytvořen v l. 1713-17 přestavbou pův. středověkého kostela. Projekt vypracoval Jan Blažej Santini – Aichel. Stavbu zadal opat žďárského kláštera Václav Wejmluva. V l. 1730-33 musela být znovu postavena severní věž. R. 1740 zničil požár výzdobu interiéru (novou vytvořil J. Houser).
Kostel v Bystřici vznikl zřejmě již ve 13. století. Současný farní kostel je trojlodní barokní stavba z let 1750-1753 s gotickým jádrem. V r. 1841 stavbu poničil požár. K poslední větší opravě došlo ve 2. polovině 19. století.
Původní kostel byl postaven v roce 1391 a v roce 1424 vypálili husité. V letech 1424 – 1426 postaven kamenný gotický kostel. Po požáru v roce 1827 byl na původním místě vystavěn kostel nový.
Zřícenina hradu, dolní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla zatím neobjasněn, možná bylo opevnění jednoho místa rozděleno členitým terénem.
Zaniklý hrad, horní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla neobjasněn, pravd. šlo o opevnění jednoho místa rozděleného členitým terénem.
zámek - původní hrad, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Křižanov
Pobořený hrad r. 1560 koupil Zdeněk Lhotský ze Ptení a přestavěl jej na novorenesanční zámek s arkádovým dvorem. Po požáru r. 1710 byl barokně upraven. R. 1865 Teuberovi dali zasypat příkopy, zbořit předhradí a zámek přestavět pseudorenesančně.
Křižanov
