Turistické cíle v okolí obce Domanínek

nebo vyberte

Domanínek

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 123 záznamů, 4 / 11 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 Karasín
707.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Karasín
Rozhledna s přilehlou restaurací je vysoká 30 m (707 m.n.m.). Touto stavbou (arch. P. Štork) byla zahájena r. 2002 výstavba sportovního a rehabilitačního areálu v obci Karasín. Pozn.: Stavba je celá bezbariérová.
 kašna Píseň hor
600.0 m. n.m.
kašna s pasáčkem
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nové Město na Moravě
Kašna z r. 1891, v r. 1905 osazena sochou pasáčka s ovečkou. Jedná se o dílo Jana Štursy, r. 1942 nahrazeno kopií. Originál vystaven v Horáckém muzeu.
 kašna se sloupem sv. Anny
600.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nové Město na Moravě
Kašna se sloupem ukončeným sochou sv. Anny a Panny Marie z r. 1727, obklopena v dolní části sv. Janem Nepomuckým, Karlem Boromejským, sv. Janem Sarkandrem a sv. Šebestiánem. Sloup razantně upraven r. 1875 Karlem Dvořákem. Postaven na památku ničivého požáru a z vděčnosti ochrany před morovou ránou.
 kašna se sousoším sv. Cyrila a Metoděje
550.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Bystřice nad Pernštejnem
Kašna byla zhotovena sochařským závodem Jana Eduarda Tomoly v Brně ve 2. pol. 19. století. Sousoší opraveno v r. 2007. V r. 2014 na kašnu přibyly čtyři chrliče znázorňující zubří hlavy.
 kašna Vratislava z Pernštejna
600.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nové Město na Moravě
Kašna se sochou šlechtice a někdejšího majitele města Vratislava II. z Pernštejna postavena v roce 1871. Autorem sochy je Karel Dvořák. V roce 1902 sochu restauroval místní rodák, sochař Jan Štursa.
 Košíkov
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina
Zříceniny hrádku ze 14. stol. postaveného vladykou z Košíkova. Roku 1427 přepaden a přivlastněn Janem z Pernštejna. Předpoklad zániku někdy před rokem 1593 společně s hradem Víckov.
 kostel Nalezení a Povýšení sv. Kříže
Moravec
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina
Kostel Nalezení a povýšení svatého Kříže přilehá k zámku a parku,spolu tvoří dominantu obce. Původně byl zámeckou kaplí, v r. 1794 byl přestavěn na samostatný barokní kostel. Ve zdi vedle vchodu do kostela je vsazen smírčí kříž. Kostel ani zámek není volně přístupný. Vstup je možný pouze do parku.
 kostel Narození Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Jimramov
Barokní kostel vznikl přestavbou pův. kostela ze 13. stol. (zmiň. r. 1361). R. 1506 přistavěna věž, v l. 1707-15 kostel barok. přestavěn (Petr Paur z Myslibořic). V 18. a 19. stol. stav. upravován (zvýšena věž, přístavby). Zařízení převážně rokokové. Kostel patří mezi chráněné kulturní památky ČR.
 kostel Navštívení Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Lomnice
Jako náhrada starého malého kostelíka, který stával ve východní části náměstí, vznikl v letech 1669–82 velkolepý barokní chrám snad dle projektu G. P. Tencally. Dochovaná raně barokní architektura, bohatá soudobá i pozdější vnitřní výzdoba.
 kostel Nejsvětější Trojice
550.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Bystřice nad Pernštejnem
Pozdně gotický kostel byl postaven v l.1613-1615 tehdejším majitelem panství Janem Čejkou z Olbramovic pro místní evangelíky. V r. 1622, byl luteránský kostel zrušen a r. 1627 se stal kostelem hřbitovním. V r. 1735 upraven barokně.
 kostel Povýšení sv. Kříže
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Doubravník
Kostel dal postavit v l. 1535-57 jako rodovou hrobku Jan II. Bohatý z Pernštejna a jeho synové Vojtěch II., Jaroslav a Vratislav II. Zvonicové patro věže bylo postaveno r. 1792. R. 1867 přistavěna hrobka Mitrovských. Interiér kostela je zdobený mnoha cennými díly a jsou zde vzácné barokní varhany.
 kostel sv. Bartoloměje
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Bobrůvka
Kostel zal. po r. 1262, v 15.–16. stol. husitský, poté bratrský. 1625 zapálen farářem při odchodu do exilu, obnoven po r. 1672. Orientovaná plochostropá stavba s polygon. závěrem s opěráky, na západě hranolová věž, na severu sakristie.