Turistické cíle v okolí obce Fryšava pod Žákovou horou

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Herálci je pozdně barokní stavba z let 1784-1786 podle návrhu zednického mistra Františka Hromádky. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Římskokatolický kostel sv. Kříže ve Sněžném je barokní stavba z let 1753-1755. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Společně s areálem bývalého hřbitova je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel byl postaven ve 14. stol. (prvně zmiň. r. 1362). V pol. 15. stol. byla ke gotickému presbytáři přistavěna loď kostela a r. 1499 zvonice (r. 1592 přestavěna na věž). Kostel byl v průběhu času opakovaně opravován. R. 1929 vyzdobil fasádu ak. malíř K. Němec sgrafity. Ve 20. stol. rekonstruován.

Kostel sv. Máří Magdalény na ohrazeném hřbitově v obci Telecí tvoří spolu s branou zvonice a márnicí celistvě dochovaný areál z konce 14. stol., zachovaný v barokní úpravě s novogotickými doplňky. Je kostelem filiálním s pravidelnými bohoslužbami. S celým areálem je od r. 1958 památkově chráněn.

Jednolodní kostel byl vystavěn v gotickém stylu v pol. 14. stol. Přestavěn na přelomu 16. a 17. stol a naposledy opravován v r. 2000. Na hřbitově u kostela osmiboká kostnice s vysokou kuželovitou střechou.

Kostel sv. Matouše pochází z roku 1788. U kostela sbírka dvanácti litinových křížů z nedaleké kadovské huti. Inventář je nepůvodní z darů, z okolních farností.

Barokní kostel sv. Matouše nechala v letech 1767-1769 postavit baronka Marie Antonie z Bukůvky, žijící u tehdejší majitelky jimramovského panství Marie Antonie z Waldorfu. Již v r. 1783 byl po jozefínské církevní reformě kostel zrušen a následně upraven na byty.

Kostel sv. Mikuláše v Lísku je empírová stavba z let 1846-1852. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Na místě původního gotického kostela postaven r. 1770 kostel nový v barokním stylu. Tehdy přistavěna věž. V prvním desetiletí 21. stol. kostel postupně prochází rozsáhlými opravami.

Původně raně gotický kostel, jehož počátky sahají do 13. století, prošel na konci 19. a počátku 20. stol. architektonickými změnami. Kostel, přilehlá stavení i hřbitov od minulého desetiletí prochází postupnou a důkladnou rekonstrukcí.

Původní kostel sv. Václava pocházel pravděpodobně již z konce 13. stol. R. 1752 dal opat žďárského kláštera Bernard z Hennetu vybudovat kostel nový. Věž byla vysoká 68 m, po požáru roku 1831 byla snížena na dvě třetiny původní výšky. V interiéru se dochovala cínová křtitelnice z roku 1609.

Barokní kostel byl vytvořen v l. 1713-17 přestavbou pův. středověkého kostela. Projekt vypracoval Jan Blažej Santini – Aichel. Stavbu zadal opat žďárského kláštera Václav Wejmluva. V l. 1730-33 musela být znovu postavena severní věž. R. 1740 zničil požár výzdobu interiéru (novou vytvořil J. Houser).