Turistické cíle v okolí obce Fryšava pod Žákovou horou

Kostel postavený v letech 1730 – 1734 a svěcený o dva roky později. Výjimečným dokladem architektonického zoomorfismu a symbolického přístupu v barokní architektuře jako takové.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven patrně počátkem 17. století jako jednoduchá pozdně renesanční stavba. Na počátku 18. století byla přistavěna sakristie dle návrhu arch. Jana Blažeje Santiniho-Aichela s typicky prohnutou střechou a oknem ve tvaru sférického trojúhelníku.

Původní kostel zasvěcený sv. Mikuláši vystavěn v letech 1515–1516. Současná podoba kostela je po barokních úpravách z let 1710–1713. Roku 1714 vysvěcen k uctění Nejsvětější Trojici. Poslední opravy kostela proběhly počátkem 21. století.

Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v Křižánkách je drobná stavba v historizujícím slohu z let 1932-1934. Je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Herálec pod Žákovou horou s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Venkovský kostel sv. Anny z let 1680–1690 v Pusté Kamenici představuje jednu z mála raně barokních centrál s kupolovým prostorem, vycházející formálně z italské manýristické architektury. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Bartoloměje v Pusté Rybné je drobná empírová stavba z roku 1838, která nahradila starou dřevěnou kapli. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Borová u Poličky bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Bartoloměje v Rozsochách je mohutná jednolodní pozdně barokní stavba s dvěma věžemi z let 1763-1768. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou společně s dvěma sochami, křížem a ohradní zdí hřbitova.

Kostel sv. Jakuba Většího je v jádru gotická stavba, barokně přestavěná v 18. stol. Presbytář v podvěží ukrývá cenné nástěnné malby z doby kolem r. 1380. Kostel je farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Kostel sv. Jakuba Většího (Staršího) ve Velké Losenici je gotického původu s pozdějšími úpravami. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Kostel je v rámci areálu spolu s kostnicí a průchozí zvonicí v obvodní zdi chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel sv. Jana Křtitele v Širokém Dole je gotická jednolodní stavba s dochovanou klenbou presbyteria, pozdně renesančně upravená. Je filiálním kostelem ve farnosti Sebranice u Litomyšle a od roku 1958 chráněná kulturní památka spolu s ohradní zdí a branami areálu.

Pseudogotický kostel vystavěn v letech 1890–93 na základech ranně gotického kostela ze 13. st. přestavěného v roce 1668. Interiér kostela vybaven také pseudogoticky.