Turistické cíle v okolí obce Žhery

Jedno z nejrozsáhlejších městských opevnění, které se v Čechách zachovalo, od roku 1995 vyhlášené národní kulturní památkou. Vznikalo během 13.–15. století, v 19. století demolovány brány, zůstala pouze jedna – severní Pražská brána.

Původně panský mlýn z 15. stol., doložen 1431. Současnou podobu (i název) získal po přestavbě po r. 1680. Ve zdivu jsou údajně zazděny fragmenty románského kostelíka sv. Vojtěcha, který stával na hradišti nad mlýnem.

Halštatská mohyla, nejspíše knížecí mohyla z doby bylanské kultury. Mohyla se stala v době ranného středověku součástí svatoprokopské legendy – dle pověsti vznikla tak, že zde sv. Prokop oškrábl hlínu z pluhu, když dooral Čertovu brázdu.

Dvoukřídlý pozdně barokní zámek z konce 18. stol. V r. 1838 ho získal Rafael Veselý, jeho vnuk ho v letech 1908–9 přestavěl dle projektu D. Jurkoviče. Za zámkem vznikla zahrada a u sev. stěny prosklená veranda. Po r. 1948 bylo v zámku zem. učiliště.

Barokní pískovcový sloup s kovovým křížkem nechal roku 1739 postavit sládek pivovaru ve Škvorci Václav Šlais spolu s jeho ženou Kateřinou. Sloužil jako poděkování Bohu a Panně Marii za ochranu během morové epidemie. R. 2006 byl sloup poškozen a poničená hlavice je uložena v Novém zámku ve Škvorci.

Skanzen začal vznikat v roce 1972 a to jako záchranný skanzen v regionu. Už v roce 1976 byla otevřena první část komplexu. Ve skanzenu je mnoho objektů a sbírek z blízkého okolí i ze vzdálených lokalit.

Skromné zbytky blatného hradu pánů z Kostomlat, který vznikl během 2. pol. 13. stol., hrad byl postaven částečně z cihel. Zanikl někdy před r. 1561.

Jednodílné výšinné hradiště o ploše 2,6 ha na skalnaté ostrožně nad potokem Výrovka. Ostrožnu přetínal dnes již nezřetelný šíjový val dlouhý cca 120 m. Datování hradiště je nejisté, je kladeno do pozdní doby bronzové a raného středověku.

Doposud archeologicky neprozkoumané hradiště, podle ojedinělých nálezů keramiky řazené do raného středověku. Na akropoli památník agrární strany, později obětem fašismu.

Dvoudílné hradiště nejasného stáří nad soutokem Výrovky a Malotického potoka jihozápadně od vsi Doubravčany. Archeologické nálezy datované do období štítarské kultury (okolo roku 1000 př. n. l.) a do raného středověku.

Rohová budova v západní části náměstí. Postavena v letech 1905-1906. Architekt Edmund Chaura. Novorenesanční jednopatrový dům. Později moderní přístavba. Dnes sídlo městského úřadu.

Barokní špitál s chudobincem, který v letech 1726 – 28 nechala postavit Marie Terezie Savojská. Budova měla na svou dobu unikátní systém horkovzdušného vytápění. Dnes ubytovna ČZU.