Turistické cíle v okolí obce Žhery

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1696 a jejím autorem je Jan Brokoff. Socha stojí ve výklenku, jenž je pozůstatkem ohradní zdi dominikánského kláštera ze 17. století.

Socha pochází z roku 1761. Autorem pravděpodobně Josef Bergmann. Socha je restaurovaná, originál umístěn na městském úřadě. Kopie původní sochy umístěna u mostu. Sv. Jan Nepomucký v mírně nadživotní velikosti. Jazyk, symbol pravdomluvnosti, drží v ruce. Originál sochy památkově chráněn.

Novogotická socha na barokním soklu (1731), vetknutém do ohradní zdi pozemků severně od radimské kaple Nejsvětějšího Vykupitele. Původní plastika zmizela neznámo kam. Socha zřejmě do stavby kaple stála na jejím místě. Autorství ani datace dnešní sochy nejsou známé.

Dílo neznámého autora z doby kolem roku 1750 ohraničuje spolu s dalšími třemi sochami (Panna Maria, svatá Anna, svatý Prokop) symbolický ochranný kříž, jehož ramena se protínají v prostoru někdejšího kláštera v Klášterní Skalici. Pozůstatek krátkého období barokní obnovy proboštství.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora byla vytvořena roku 1716, to znamená pět let před blahořečením a třináct let před svatořečením Jana z Nepomuku. Pískovcovou sochu nechal vytvořit kouřimský děkan Antonín Jan March. Socha je památkově chráněná.

Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1712, vyniká výrazně realistickým pojetím. Od roku 1958 je zapsána na seznamu kulturních nemovitých památek ČR. Sv. Jan Nepom. patřil k nejvýznamnějším světcům českého baroka. Zobrazen tradičně v kanovnickém oděvu, držící kříž a palmu.

Památkově chráněná barokní socha světce je vytesána z místního červeného pískovce. Stojí na podstavci ze světlého pískovce, na kterém je uveden rok vzniku plastiky 1777. Představuje Jana Nepomuckého s obvyklými atributy (v kněžském rouchu, s krucifixem a hvězdami nad hlavou).

Dílo neznámého autora z doby kolem roku 1750 ohraničuje spolu s dalšími třemi sochami (Panna Maria, svatá Anna, svatý Jan Nepomucký) symbolický ochranný kříž, jehož ramena se protínají v prostoru někdejšího kláštera v Klášterní Skalici. Pozůstatek krátkého období barokní obnovy proboštství.

Socha sv. Václava stojí u kostela Povýšení sv. Kříže. Pochází z roku 1884. Autorem sochař Josef Šejbal. V roce 2008 byla socha restaurována. Práci provedl Jan Kracík.

Raně barokní špitál postaven 1677-1680 hrabaty de Suys. Dlouhá přízemní stavba měla původně dvorní trakt s bránou. R. 1763 jej dala upravit Marie Terezie Savojská, aby mohl pečovat až o 14 osob. Roku 1782 zrušena kaple a ve 20. století zbourány budovy ve dvorním traktu a poškozena brána.

Původně gotická, barokně upravená budova středověkého špitálu, spojeného s jménem manželky Jiřího z Poděbrad, paní Kunhuty ze Šternberka. Založen v roce 1444, sloužil do 20. let 20. století. Od té doby depozitář městského muzea.

Hradiště bývalo na pahorku u řeky Kouřimky, který byl osídlen od 5. tisíciletí př.n.l. V 9. a poč. 10. stol. zde bylo opevněné hradiště kmene Zličanů. Archeol. průzkum lokalizoval mj. pohřebiště, náboženský prostor a jedinečnou shromažďovací halu (89 m). Hradiště násilně zaniklo v 1. pol. 10. stol.