Turistické cíle v okolí obce Radostín

Kostel byl postaven ve 14. stol. (prvně zmiň. r. 1362). V pol. 15. stol. byla ke gotickému presbytáři přistavěna loď kostela a r. 1499 zvonice (r. 1592 přestavěna na věž). Kostel byl v průběhu času opakovaně opravován. R. 1929 vyzdobil fasádu ak. malíř K. Němec sgrafity. Ve 20. stol. rekonstruován.

Renesanční kostel v kolonizační obci vilémovského kláštera z doby okolo r. 1600. Stojí na místě gotického kostela připomínaného r. 1450.

Kostel sv. Matouše pochází z roku 1788. U kostela sbírka dvanácti litinových křížů z nedaleké kadovské huti. Inventář je nepůvodní z darů, z okolních farností.

Původní gotický, dřevěný kostel pocházel z pol. 14.st. Současná barokní stavba pochází z r. 1768. Novou břidlicovou krytinu dostal při opravách r.1872. Generální oprava kostela provedena v letech 1975 – 1977.

Na místě dřevěného gotického kostela, první zmínka r. 1350, byl na konci 16. stol. postaven kamenný renesanční kostel. Roku 1827 byl rozšířen a roku 1886 regotizován. Renesanční kostel je z větší části dochovaný ve zdivu obdélné lodi zakončené čtvercovým valeně zaklenutým presbytářem.

Římskokatolický kostel sv. Mikuláše v Nížkově je v gotické podobě z 15. století s pozdějšími úpravami. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou. V sousedství stojí památkově chráněná kostnice (viz samostatné heslo).

Na místě původního gotického kostela postaven r. 1770 kostel nový v barokním stylu. Tehdy přistavěna věž. V prvním desetiletí 21. stol. kostel postupně prochází rozsáhlými opravami.

Původní kostel sv. Václava pocházel pravděpodobně již z konce 13. stol. R. 1752 dal opat žďárského kláštera Bernard z Hennetu vybudovat kostel nový. Věž byla vysoká 68 m, po požáru roku 1831 byla snížena na dvě třetiny původní výšky. V interiéru se dochovala cínová křtitelnice z roku 1609.

Kostnice u kostela sv. Mikuláše byla postavena v l. 1708–09 na popud děkana Pavla A. Haberlandta. V l. 1740–42 byl u obce zřízen za válek o habsburské dědictví největší císařský polní lazaret, po vypuknutí cholery a tyfu většina zraněných zemřela. V kostnici jsou pozůstatky zrhuba 8 tisíc osob.

Barokní kostnice byla postavena v 70. l. 18. stol. knížetem Karlem Maxmiliánem z Dietrichsteina. Jsou zde vyrovnány kosti vojáků, zraněných r. 1746 v bitvě u Střegova, kteří sem byli převezeni (většina zemřela), také kosti místních obyvatel. Dále krucifix z 18. stol. a obrazy (patrně od L. Kasala).

Na místě, kde stával od poloviny 18. stol. barokní zámek, stávala již v r. 1274 tvrz. Ta byla zničena za husitských válek. Socialistickým hospodařením zchátralý a zdevastovaný zámek byl zlikvidován v roce 2005.

Pozůstatky středověké těžby stříbra, která zde probíhala od poloviny 13. stol. První písemná zpráva je z r. 1285, kdy je zde uváděno 13 důlních polí. Těžba zde byla ukončena na konci 14., či na počátku 15. století. Zachovalo se několik desítek bývalých šachet až 10 m hlubokých a 25 m širokých.