Turistické cíle v okolí obce Radostín

Malá osada z 1. pol. 16.st. s původními roubenými chalupami, židovskými zděnými patrovými domy. Dům čp. 43 byl původně synagoga. Za vsí je židovský hřbitov z pol. 18.st.

Toleranční evangelický kostel v Sázavě pochází z r. 1785. V r. 1885 byl rozšířen a doplněn o věž. Slouží sboru Českobratrské církve evangelické k pravidelným bohoslužbám. Kostel je společně se sousední márnicí z konce 18. stol. od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

R. 1784 postavena dřevěná evangelická modlitebna. R. 1874 zahájena stavba nového kostela v pseudogotickém slohu. Dominantou kostela je věž vysoká 52 m. V l. 1984-87 proběhla generální oprava a dalšími opravy pak proběhly na přelomu 20. a 21. st.

Novoměstský evangelický kostel je novorenesanční stavba v toskánském stylu z roku 1898 podle projektu architekta Hanse Glasera z Vídně. Nahradil bývalou modlitebnu z roku 1784, která stála v místech pomníku Jana Amose Komenského.

Budovu fary nechal v r. 1784 vystavěna na místě starší stavby děkan Josef Mareš. Přes pozdní dobu vzniku se jedná o ukázku formálně čistého pozdně barokního stavebního slohu. Památkově chráněná budova s mansardovou střechou a trojúhelníkovým štítem je doplněna třemi křídly hospodářských budov.

Tvrz je prvně zmiňována r. 1413. Stála u důležité obchodní stezky, od r. 1547 sloužila jako královská celnice. Koncem 16. stol. byla přestavěna a věnována radním. Další stavební úpravy proběhly na přelomu 17. a 18. stol. Dnes slouží farnímu sboru Českobratrské církve evangelické.

Hospodářský dům, vytvářející půdorysem tvar lyry (viděný pouze z ptačí perspektivy), je z r. 1722. Navzdory přestavbám si udržel původní barokní rozvržení. Autorem je Jan Blažej Santini.

Jezdecká socha v parku jižně od přibyslavského zámku je s největší pravděpodobností zmenšeným pracovním „modelem“ B. Kafky pro jeho monumentální sochu Jana Žižky na pražském Vítkově, od slavnějšího originálu se liší opravdu jen rozměry.

Ježdíkův dům byl vybudován byl v roce 1904 podle projektu českého architekta Ladislava Skřivánka. Sgrafita, která ho zdobí, jsou tvorbou M. Alše a znázorňují Jiřího z Poděbrad společně s vítězstvím hlineckých nad Švédy. Dr.Čeněk Ježdík byl uznávaný lékař, spolutvůrce Ligy proti tuberkulóze.

Osada Jitkov poprvé zmíněna r. 1269, tvrz samotná až roku 1574. Do konce 18. století byla obydlena, poté upravena na sýpku a ta roku 1830 zbořena. Tvrz byla obdélná kamenná stavba o rozměrech 8,5x26,5 m. Dodnes dochována pouze jedna valeně klenutá sklepní místnost.

Ves Kadov vznikla jako dělnická kolonie zdejších železáren z l. 1646–51. V rámci ucelené vesnické zástavby bez centrální návsi se zachovalo několik původních architektonicky i etnograficky cenných roubených přízemních domů z třetiny 19. století. Památkově chráněno je 12 domů, stodola a vodní mlýn.

Železárny vystavěl v l. 1646–51 F. M. Kratzer ze Schönbergu. Z domků zaměstnanců se postupně vyvinula ves Kadov. V provozu byly až do r. 1874. Výroba se orientovala na užitkové i okrasné předměty. V r. 1783 byla huť druhá v produkci železa na Moravě. Dnes pouze torzo kamenné zdi.