Turistické cíle v okolí obce Slatina

Vápencová barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého sochaře vznikla kolem poloviny 18. stol. Světec znázorněn v tradičním oděvu a ikonografickém pojetí. Stojí na podstavci bohatě zdobeném reliéfy s florálními motivy. Na současné místo byla přenesena r. 2013. Památkově chráněná od r. 1958.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého, kvalitní umělecká práce z mušlového vápence z poloviny 18. století. Sousoší zobrazující světce v tradičním pojetí, v kněžském rouchu s biretem na hlavě. Shlíží na postavu andílka, který drží kříž s postavou Krista. Památkově chráněno je od roku 1958.

Socha sv. Klementa Marii Hofbauera se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 1. ze 7 soch svatých směrem od budovy bývalé školy. Světec v charakteristickém rouchu redemptoristy; na prsou s knihou a křížkem. Pochází z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera.

Socha sv. Metoděje se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 4. ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. století od sochaře Jana Tomáše Fischera. Postava světce v ornátu se štolou kolem krku a s nízkou mitrou na hlavě. V levé ruce drží relikviář.

Socha sv. Prokopa se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 3. ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Oděný je v řádovém rouchu s kapucí na hlavě. Pravou nohou stojí na hlavě spoutaného ďábla v podobě draka.

Socha ze 3. čtvrtiny 18. stol. od neznámého autora. Světec v životní velikosti stojí na čtyřbokém podstavci, v dolní části rozšířeném. Oblečen je v poutnickém šatě, v ruce drží poutnickou hůl a na zádech mu visí poutnický klobouk. U nohou má psa s chlebem v mordě. Památkově chráněná od roku 1958.

Barokní socha sv. Šebestiána z 1. poloviny 18. století od neznámého autora. Je možné, že její vznik souvisí s činností barokních sochařů v nedalekých Hrotovicích. Račická plastika zobrazuje světce v jeho typické póze, uvázaného u sloupu a probodaného šípy.

Postava světce v životní velikosti z 2. čtvrtiny 18. stol., z éry Rodenů z Hirzenau. Autorem je Kaspar Ober, který na Moravě působil od roku 1730. Sochu sv. Vendelína, královského syna a poustevníka, patrona rolníků a pastýřů doplňují jeho atributy – pastýřská hůl, kniha, královská koruna a ovce.

Socha sv. Vojtěcha z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Stojí nalevo od pomníku obětem světových válek, nedaleko fary. Součást hodnotného souboru soch českých světců na Mariánském náměstí. Socha žehnajícího světce s mitrou na hlavě stojí na hranolovém podstavci.

Trojice kamenných křížů v kované ohrádce představuje pašijovou scénu ukřižovaného Krista mezi dvojicí lotrů. Detailně propracované pískovcové kříže na žulových soklech vytvořil roku 1898 neznámý sochař na zakázku hrotovického mlynáře Františka Otoupala. Kalvárie je památkově chráněna od září 2020.

Špitál s kaplí nechal v letech 1671-1672 postavit hofmistr Jana Antonína z Questenberka, Jan Kreutz. Autorem raně barokní budovy byl Jan Křtitel Erna, významný brněnský barokní stavitel. Na špitál navazuje kaple na oktagonálním půdorysu, završená kopulí s lucernou. Sídlí zde kulturní centrum a TIC.

Sýpka na návrší byla zbudována počátkem 19. stol., kdy ves patřila hrabatům z rodu Daunů. V r. 1949 se stala součástí nově vzniklého JZD. Dnes patří dědicům Ing. B. Letovského, posledního majitele velké části skalického velkostatku.