Turistické cíle v okolí obce Višňové

Gotická věž (32 m). Postavena přibl. ve 14. stol. jako součást opevnění města. Byla pevnostní věží Vídeňské (Dolní) brány (ta zanikla r. 1847). R. 1843 udeřil do věže blesk a vše dřevěné shořelo. Schodiště ve věži z r. 1960 (pův. vytahovací žebříky).

Nejstarší přehradní nádrž na Moravě vybudována na řece Jevišovce v letech 1894-1897 jako ochrana před povodněmi a zásobárna vody pro cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou. Leží na západním okraji města Jevišovice. Její hráz prohlášena technickou památkou.

Vodní nádrž Mohelno vybudována na řece Jihlavě jako součást vodního díla Dalešice. Slouží jako zásobárna vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Dokončena r. 1977. Betonová hráz o délce 185 m, šířce 7,75 m a výšce 49 m vytváří jezero dlouhé 7 km. V hrázi je průtočná elektrárna.

Vodní nádrž Výrovice na řece Jevišovce vybudována v letech 1979–1983 k zavlažování ovocných sadů, zajištění provozní vody pro cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou a rekreaci. Hráz vysoká 16,7 m, dlouhá 220 m a široká 6,4 m vytváří jezero dlouhé téměř 4 km.

Vodní nádrž Znojmo vybudována na řece Dyji v letech 1962-1966. Slouží k vyrovnávání nerovnoměrných průtoků v řece, výrobě elektrické energie, protipovodňové ochraně a odběru vody k vodárenskému zpracování. Leží na území Národního parku Podyjí.

Dvoustupňový vodopád na drobném přítoku říčky Rokytné, asi 800 m jihovýchodně od centra stejnojmenné obce. Spodní stupeň má výšku cca 11 m, horní stupeň cca 4 m. V zimě se zde vytváří ledopád.

Sídlištní komplex zaniklé středověké vesnice s hrádkem a tvrzí. V tomto sídlištním komplexu probíhá již více než 40 let rozsáhlý archeologický výzkum.

Pilířková boží muka s hmotově shodnou kaplicí neznámého stáří. Sokl mají z lomového kamene, dřík a klaplice jsou omítnuty. V kaplici jsou mělké niky zakončené obloukem, v jedné je obrázek Panny Marie. Kryje je stanová střecha zakončená kovovým dvouramenným křížem. Muka nejsou památkově chráněna.

Zděná pilířová boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou, snad z 19. století. Dřík má niky zaklenuté konchou, v kaplici jsou mělčí obdélné niky zakončené obloukem, bez ozdob. Na vrcholu je dvouramenný kovový kříž. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Tzv. "nový zámek" , který ale asi nikdy nebyl skutečnou rezidenci majitelů želetického statku, byl vybudován za Karla Fridricha Kammela-Hardeggera a je ho manželky Anny po roce 1863, když původní "starý zámek" nacházejicí se v sousedícím dvoře nechali zbořit. V r. 1936 jej převzal Alois Fišl a v roce 1947 přešel do majetku státu.

Dochované, i když přebudované západní křídlo starého zámku, jehož přestavba z původní tvrze není písemně datována. Pravděpodobně se tak ale stalo v roce 1770, kdy byl želetický dvůr i s tvrzí v držení Ignáce Walldorfa. Dnes je to hospodářská budova sloužící zemědělské společnosti.

První zmínka o tvrzi pochází z r. 1358. V té době byla rozšířena na nevelký hrádek Benešem z Weitmile. V 16. st. přestavěn na renesanční zámeček. Za třicetileté války dobyt Švédy a poničen. Postupně se změnil ve zříceninu.