Turistické cíle v okolí obce Uherčice

Čtyřkřídlý zámek, v jehož zdivu jsou zachovány části původního královského hradu ze 13. st. Na počátku 17. st. přebudován v renesančním stylu. V 18. st. přestavěn barokně. V letech 1842–1945 byly interiéry a fasády upraveny ve stylu druhého rokoka.

Historie technického vodního díla sahá patrně až do středověku. Jez sloužil k zadržování vody pro náhon nedalekého vodního mlýna, popřípadě jako hráz nádrže pro potřeby původního vranovského hradu v době obléhání.

Torzo památné lípy zasazené podle pověsti Eliškou Přemyslovnou r. 1315 či františkány v l. 1558 nebo 1676. Strom o odhadovaném stáří 350–800 let dosahoval na poč. 20. stol. obvod až 10 metrů, poté začal odumírat, dnes pouze skořepina kmene, jedna větev vyrůstající z kořene tvoří druhotnou korunu.

Památkově chráněná barokní kaplička stojící pod památnou lípou byla postavena pravděpodobně v polovině 18. století. Stavba je prvně zaznamenána na mapě I. vojenského mapování - Josefovského z let 1764-1768. Kolem roku 2020 došlo k rekonstrukci.

Bohatě zdobená barokní kaple na půdorysu šestiúhelníku postavená roku 1746, dnes celkově rekonstruovaná. Dochována stropní freska Nejsvětější Trojice, fresky Ukřížovaní a sv. Veroniky s Kristem v bočních výklencích zanikly.

Prostá pozdně klasicistní kaple se studánkou vznikla v r. 1816 nebo 1876. Kaple prošla pozdější secesní a historizující dekorativní úpravou. Koncem 20. století se kaple stala zříceninou a její studánka upadla v zapomnění. V r. 2002 došlo k rekonstrukci.

Barokní hřbitovní kaple, kterou nechala postavit Terezie Polyxena, vdova po Václavu Renaltu ze Schaumburka v roce 1713. Vstupní průčelí zdobí tvarovaný štít, v jehož nice stojí socha sv. Jana Nepomuckého a nad vchodem je erb hrabat Schaumburků. Kaple dnes slouží Českobratrské církvi evangelické.

Stavba vznikla pravděpodobně v 19. století. Otář s obrazem sv. Josefa v r. 1866 zhotovil a daroval Josef Doré z nedaleké manufaktury na výrobu keramiku. V r. 1927 a 2015 proběhly renovace.

Zmínka o původně gotické kapli sv. Magdaleny se prvně objevuje v 14. stol. V 16. stol. přistavěna věž. V 17. stol. došlo k barokním úpravám, při nichž byla přistavěna sakristie. V r. 2016 opravena střecha.

Základem kláštera se v r. 1697 stal starý panský dům - „zámeček“. V r. 1719 byla zahájena stavba kláštera a v r. 1726 i kostela, jenž byl v r. 1739 vysvěcen. V době napoleonských válek areál sloužil jako lazaret. V r. 1821 kostel vyhořel. Později byl klášter rozparcelován a nevhodně upravován.

Klášter františkánů zřízený u staršího kostela sv. Víta r. 1455. Roku 1468 klášter poničen vojsky Matyáše Korvína, roku 1558 františkáni vyhnáni, nakrátko se vrátili v l. 1673–76. Budovy konventu poté zbořeny, kostel upravován po r. 1770, zrušen r. 1785, od r. 1790 v majetku města.

Opevněné opatství bylo založeno kolem r. 1153 Ulrichem II. z Perneggu jako dceřinný premonstrátský klášter želivského opatství. Areál byl několikrát vypálen a znovu opraven. V 18. století barokně přestavěn. V letech 1990-1994 proběhla celková rekonstrukce. Komplex dodnes slouží původnímu účelu.