Turistické cíle v okolí obce Uherčice

Pravěké a středověké hradiště nad říčkou Bihankou bylo podle archeologických nálezů obýváno od pozdní doby kamenné až po osídlení slovanské v 10. století.

Zaniklá tvrz. V obd. 1375–86 se zmiňuje Jindřich z Hornic, V l. 1415–47 se píše o Margaretě, dceři Heřmana z Hornic. R. 1464 tvrz vlastnil Štěpán ze Slavikovic, poté v l. 1484–93 Jan a v l. 1502–15 Filip z Hornic. R. 1515 ji koupil Adam z Bačkovic, využíval však jiné sídlo. R. 1528 je již pustá.

Barokní hospodářský dvůr se sýpkou sloužící opatství vznikl v 2. pol. 17. století za opata Johannese Westhause na místě staršího dvora vypáleného r. 1643. V letech 2009 až 2010 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a v současnosti slouží jako seminární hotel s restaurací.

Reliéfní zbytky hradu na ostrožně nad soutokem Želetavky a Budíškovického potoka, jehož historie je spjata se vsí Louka. Prvním doloženým majitelem byl v polovině 14. století Filip z Menhartic. Již v roce 1406 se ale hovoří o hradu jako o pustém.

Lovecký zámeček přestavěný z bývalého mlýna někdy po roce 1880, kdy Alexandr markrabě Pallavicini koupil Janovské Údolí a připojil je k Jemnickému panství. Zpočátku myslivna byla v době honů využívána jako lovecký zámeček. Zámek je dnes zcela zrekonstruován a celý areál je využíván k rekreačním účelům.

Čtyřkřídlý zámek, v jehož zdivu jsou zachovány části původního královského hradu ze 13. st. Na počátku 17. st. přebudován v renesančním stylu. V 18. st. přestavěn barokně. V letech 1842–1945 byly interiéry a fasády upraveny ve stylu druhého rokoka.

Historie technického vodního díla sahá patrně až do středověku. Jez sloužil k zadržování vody pro náhon nedalekého vodního mlýna, popřípadě jako hráz nádrže pro potřeby původního vranovského hradu v době obléhání.

Torzo památné lípy zasazené podle pověsti Eliškou Přemyslovnou r. 1315 či františkány v l. 1558 nebo 1676. Strom o odhadovaném stáří 350–800 let dosahoval na poč. 20. stol. obvod až 10 metrů, poté začal odumírat, dnes pouze skořepina kmene, jedna větev vyrůstající z kořene tvoří druhotnou korunu.

Památkově chráněná barokní kaplička stojící pod památnou lípou byla postavena pravděpodobně v polovině 18. století. Stavba je prvně zaznamenána na mapě I. vojenského mapování - Josefovského z let 1764-1768. Kolem roku 2020 došlo k rekonstrukci.

Bohatě zdobená barokní kaple na půdorysu šestiúhelníku postavená roku 1746, dnes celkově rekonstruovaná. Dochována stropní freska Nejsvětější Trojice, fresky Ukřížovaní a sv. Veroniky s Kristem v bočních výklencích zanikly.

Tzv. Vodní kaple nad pramenem v osadě Dobrá Voda byla postavena v polovině 18. století, patrně v letech 1725-1745, s dodatečnými úpravami v 1. třetině 20. století. Doplňuje poutní kapli Jména Panny Marie. Je od r. 1958 památkově chráněna.

Barokní hřbitovní kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1739 je společně se hřbitovem, ohradní zdí a vstupním mostem chráněnou kulturní památkou od roku 1958.