Turistické cíle v okolí obce Uherčice

Zřícenina hradu, založeného ve 13 stol. pány z Wallsee. Od roku 1411 v držení významného rodu Hofkirchenů. Hrad byl rozšířen v 15. stol. a renesančně přestavěn kolem r. 1580 za Wolfganga z Hofkirchenu. R. 1620 zkonfiskován, poté časté střídání majitelů. Od r. 1708 nevyužíván a stal se zříceninou.

Farnost se poprvé uvádí v I. polovině 13. století, kdy ji získal benediktinský klášter Klein-Mariazell. V 17. a 18. století byl původní gotický kostel barokně přestavován a rozšiřován. Kolem kostela je hřbitov, k němuž přiléhá barokní fara.

Historie farního kostela Nanebevzetí Panny Marie s románským jádrem sahá až do 11. stol. Na přelomu 14. a 15. stol. byl rozšířen v gotickém slohu a povýšen na baziliku. U příležitosti 900. výročí farnosti v letech 1980-1981 zrekonstruován.

Gotická část kostela ve Starém Hobzí pochází 13. století, postupně rozšiřována ve dvou následujících stoletích. Po roce 1630 přistavěna nová loď, klasicistně upravená roku 1832.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie románsko-gotického původu z 13. stol. zničen r. 1645 Švédy, o 40 let později obnoven barokně zásluhou hrabat Althannů, tehdejších majitelů vranovského panství. Památkově chráněn od r. 1958 spolu s barokní farou a pohřební kaplí sv. Ondřeje románského původu.

První zmínka o farnosti pochází z r. 1390. Později zanikla a byla obnovena s přestavbu kostela v r. 1694, o niž se zasloužila hraběnka Maria Elisabeth Breuner. Kolem r. 1724 došlo k rekonstrukci. V r. 1840 kostel vyhořel. V interiéru je barokní oltář s pozdně gotickou sochu P. Marie s dítětem.

Hřbitovní kostel s pozdně románským jádrem a přístavbami z 18. stol.

V obci až do počátku 20. století nebyl kostel. Stavba kostela byla zahájena roku 1902 a dokončena r. 1906. Kostel vystavěný v novorománském stylu byl zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi.

Kostel zřejmě z počátku 12. stol. byl v letech 1771-1773 přestavěn v pozdně barokním slohu. Fresky a oltářní obrazy zhotovil Franz Zoller. V 18. stol. byla postavena také mohutná pozdně barokní fara. Kostel s farou a hospodářskou přístavbou patří mezi kulturní památky ČR.

Kostel na místě knížecího dvorce z 11.-12.st. Zbytky v obvodové zdi. Před r. 1515 přistavěn nový presbytář zaklenutý žebrovou hvězdicovou klenbou. R.1832 vyhořel, trámový strop lodi nahrazen klenbou. Zachovaná románská věž a pozdně gotické pastoforium a malby v klenbě lodi.

Románský kostel z poloviny 12. století byl později upraven goticky a snad plnil i obrannou funkci. Někdy v 18. století byla přistavěna barokní věž. V r. 1730 vznikla při kostele fara. V r. 1975 byla odkryta nástěnná malba z konce 16. století. Chrám je od r. 1160 až dodnes pod správou opatství Geras.

Pozdně gotický kostel sv. Martina byl postaven v letech 1461–1463 a nahradil tak starší stavbu z 13. stol. zasvěcenou stejnému světci. Později několikrát upravován. Uvnitř je uložena rakev s ostatky sv. Valentýny.