Turistické cíle v okolí obce Vranov nad Dyjí

Panský mlýn nechal v r. 1703 postavit majitel panství Michal Heřman z Althannu. Výrazně přestavěn r. 1745 za Marie Anny z Althannu. V r. 1782 mlýn přešel do soukromého vlastnictví a fungoval až do r. 1953. V r. 2017 vyhořel. Dnes slouží k ubytování a rekreaci.

Hrad postaven ve 12.stol. pány z rodu von Plain. Hrad značné poškozen zemětřesením v roce 1754, rekonstrukce trvala až do roku 1905. Na hradě se nachází expozice zaměřená na mexického císaře Maxmiliána Habsburského.

Opevnění na legendami opředeném izolovaném skalním útesu zvaném Reginina skála (Reginafelsen) pochází snad z poloviny 13. století. Jeho účel není znám. Mohlo vzniknout proti městu a hradu Hardegg nebo mohlo být také součástí jeho bezpečnostního systému. Nelze zde vyloučit ani šlechtické sídlo.

Předpokládá se, že obranná stavba sloužila jako sídlo drobného šlechtice, který pravděpodobně patřil do bezprostředního doprovodu pánů z hradu Hardegg. Vznik stavby lze datovat do počátku 14. století.

Vyhlídkový dřevěný altán nad městem Hardegg. Stojí na místě pův. altánu z r. 1885 – „Luitgardina vyhlídka“, který později zanikl. R. 1990, po zrušení „železné opony“, byl altán rekonstruován Rakouským klubem turistů a darován Správě CHKO Podyjí.

Zaniklá tvrz. V obd. 1375–86 se zmiňuje Jindřich z Hornic, V l. 1415–47 se píše o Margaretě, dceři Heřmana z Hornic. R. 1464 tvrz vlastnil Štěpán ze Slavikovic, poté v l. 1484–93 Jan a v l. 1502–15 Filip z Hornic. R. 1515 ji koupil Adam z Bačkovic, využíval však jiné sídlo. R. 1528 je již pustá.

Barokní hospodářský dvůr se sýpkou sloužící opatství vznikl v 2. pol. 17. století za opata Johannese Westhause na místě staršího dvora vypáleného r. 1643. V letech 2009 až 2010 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a v současnosti slouží jako seminární hotel s restaurací.

Na místě zámku stávala původně tvrz, na renesanční zámek přestavěná v 17.stol. barokně upraven ve stol. 18. V druhé pol. 20. století přestavěn na domov důchodců. Přes původní příkop k zámku vede barokní most.

Památník ve tvaru mohutného kamenného kalicha postaven r. 1925 na paměť husitské posádky jevišovického hradu upálené Rakušany r. 1421. Památník zničený Němci za 2. světové války obnoven r. 1956 v původní podobě.

Původní dřevěný lovecký zámeček nechal vystavět Ludvík Raduit de Souchez v 80. letech 17. stol. Roku 1879 nechali na jeho místě Locatelliové postavit tento bohatě zdobený historizující zámek. Dnes slouží jevišovický Nový zámek jako domov pro seniory, park však je veřejnosti přístupný.

Zřícenina hradu stojí na nalezišti jevišovické kultury (eneolit). R. 1289 predikátem Bočka a Kuny z Jevišovic. Hrad založen Bočkem v letech 1278-1288. Potomci zapojeni v husitském hnutí, r. 1421 hrad dobyt a zničen. Sezema poté vystavěl Starý zámek. R. 1448 hrad pustý.

Gotický hrad přestavěli postupně jeho majitelé na renesanční zámek. V 17. st. dal Jan Ludvík Raduit de Souchez dostavět východní křídlo a kapli sv. Ludvíka na někdejší gotické baště. Novodobá rekonstrukce umožnila muzejní využití zámku (Moravské zemské muzeum).