Turistické cíle v okolí obce Vranov nad Dyjí

Pozoruhodně zachovaná konstrukce šibenice z 1. pol. 18. století byla tvořená třemi pětiúhelnými cihelnými pilíři cca 7 m vysokými, které byly propojeny dřevěnými trámy. Dochovány dva z pilířů s kapsami po trámech a kamennou deskou z roku 1721.

Bývalý vodní mlýn v údolí Dyje pod vinicí Šobes, přestavěný na počátku 30. let 20. století na oblíbený hotel Gruber. Po roce 1945 se ocitl v přísně střeženém pohraničním pásmu. Po roce 1974 zcela zanikl. Dnes jen nepatrné zbytky zdí, ústí náhonu a část klenutého sklepa ve skále.

Panský mlýn nechal v r. 1703 postavit majitel panství Michal Heřman z Althannu. Výrazně přestavěn r. 1745 za Marie Anny z Althannu. V r. 1782 mlýn přešel do soukromého vlastnictví a fungoval až do r. 1953. V r. 2017 vyhořel. Dnes slouží k ubytování a rekreaci.

Hrad postaven ve 12.stol. pány z rodu von Plain. Hrad značné poškozen zemětřesením v roce 1754, rekonstrukce trvala až do roku 1905. Na hradě se nachází expozice zaměřená na mexického císaře Maxmiliána Habsburského.

Opevnění na legendami opředeném izolovaném skalním útesu zvaném Reginina skála (Reginafelsen) pochází snad z poloviny 13. století. Jeho účel není znám. Mohlo vzniknout proti městu a hradu Hardegg nebo mohlo být také součástí jeho bezpečnostního systému. Nelze zde vyloučit ani šlechtické sídlo.

Předpokládá se, že obranná stavba sloužila jako sídlo drobného šlechtice, který pravděpodobně patřil do bezprostředního doprovodu pánů z hradu Hardegg. Vznik stavby lze datovat do počátku 14. století.

Vyhlídkový dřevěný altán nad městem Hardegg. Stojí na místě pův. altánu z r. 1885 – „Luitgardina vyhlídka“, který později zanikl. R. 1990, po zrušení „železné opony“, byl altán rekonstruován Rakouským klubem turistů a darován Správě CHKO Podyjí.

Romantický novogotický lovecký salet (odpočinková stavba) z 30. let 19. století zvaný Heinrichsruhe, zbudovaný majitelem bítovského panství Heinrichem, hrabětem Daunem, dnes ve stavu zříceniny. Od roku 2002 zapsán v seznamu kulturních památek.

Pravěké a středověké hradiště nad říčkou Bihankou bylo podle archeologických nálezů obýváno od pozdní doby kamenné až po osídlení slovanské v 10. století.

Zaniklá tvrz. V obd. 1375–86 se zmiňuje Jindřich z Hornic, V l. 1415–47 se píše o Margaretě, dceři Heřmana z Hornic. R. 1464 tvrz vlastnil Štěpán ze Slavikovic, poté v l. 1484–93 Jan a v l. 1502–15 Filip z Hornic. R. 1515 ji koupil Adam z Bačkovic, využíval však jiné sídlo. R. 1528 je již pustá.

Barokní hospodářský dvůr se sýpkou sloužící opatství vznikl v 2. pol. 17. století za opata Johannese Westhause na místě staršího dvora vypáleného r. 1643. V letech 2009 až 2010 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a v současnosti slouží jako seminární hotel s restaurací.

Na místě zámku stávala původně tvrz, na renesanční zámek přestavěná v 17.stol. barokně upraven ve stol. 18. V druhé pol. 20. století přestavěn na domov důchodců. Přes původní příkop k zámku vede barokní most.