Turistické cíle v okolí obce Mouchnice

Novodobý filiální kostel, jehož základní kámen posvětil papež Jan Pavel II. při své návštěvě Velehradu dne 22. dubna 1990. Stavbu navrhl a projektoval hlavní architekt z Olomoucké diecéze Ing. Tomáš Černoušek a byla provedena v letech 1992-1995. Dne 6. července 1996 byl kostel vysvěcen.

Řád piaristů vybudoval v letech 1764–71 kapli sv. Jana Nepomuckého a kolej. V letech 1864–68 byla piaristická kolej přestavěna na gymnázium. Na místě refektáře vystavěn kostel sv. Josefa Kalasanského.

Kostel byl postaven v 9. stol. jako součást velkomoravského hradiska (pobývali zde sv. Cyril a Metoděj). V 10. stol. bylo hradisko opuštěno. R. 1358 dal markrabě moravský Jan Jindřich horu augustiniánům, ti zde postavili kapli a klášter. R. 1421 vše zničeno husity. R. 1863 postavena dřevěná kaple.

Současný raně barokní kostel sv. Martina byl postaven v letech 1640-1643 Milotou ze Zástřizl na místě staršího chrámu. Roku 1672 u kostela vznikla i fara. V letech 1920-1922 byl kostel rozšířen o příčnou loď podle plánů architekta Dominika Feye. V kostele jsou dodnes čtyři původní zvony.

Kostel sv. Martina, Cyrila a Metoděje je ojedinělá puristická stavba postavená v letech 1927-1928 podle projektu architekta Antonína Mendla. Zvonice stojí oddělena od samotné jednolodní stavby kostela. Areál kostela je od roku 2000 chráněn jako kulturní památka.

Vrcholně barokní kostel sv. Mikuláše je součástí hodnotného areálu z r. 1699 podle projektu italského architekta Domenica Martinelliho. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla v Polešovicích byl zbudován v letech 1725-1734 za velehradského opata Josefa Malého na místě starší stavby zmiňované již r. 1320. Je kostelem farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel postavený poč. 18. stol. podle projektu architekta italského původu Giovanni Pietro Tencalla. V r. 1968 provedena celková rekonstrukce. Nejhodnotnějším doplňkem architektury chrámu je druhotně osazené kamenné sanktuárium v závěru jižní kaple.

Kostel v Kučerově románsko-gotického původu doložen r. 1235, zásadně barokně přestavěn v letech 1698-1741 a rozšířen r. 1892. Upravován v letech 1924-1925. Poslední rekonstrukce barokní stavby dokončena r. 2013. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Farnost se prvně vzpomíná r. 1397. V 90. letech 18. století vznikla nová barokní fara. Současný klasicistní kostel byl postaven v letech 1805-1807 na přání světícího olomouckého biskupa Aloise Josefa hraběte z Kolowrat za finanční podpory Lichtenštejnů. K vysvěcení chrámu došlo v r. 1810.

Na místě původního kostela vystavěn nový barokní kostel v l. 1729–1731. Z původního raně barokního kostela zachovány zbytky zdí a věž, která ale byla ranně barokně přestavěna. Ve věži zvon, ulitý r.1558.

Kostel sv. Václava v Domaníně je pozdně barokní stavba z let 1786-1788, která byla r. 1932 významně přestavěna. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Na rozdíl od sochy sv. Jana Nepomuckého, která stojí před ním, není památkově chráněn.