Turistické cíle v okolí obce Milonice

Vodní nádrž Koryčany z let 1953-1958 na říčce Kyjovce (též Stupavě) slouží jako vodárenská a její břehy včetně hráze proto leží v ochranném pásmu 1. stupně. Hráz dlouhá 180 m a vysoká 20 m vytváří přehradní jezero o rozloze 35 ha a délce téměř 2 km.

Dobře čitelný reliéf hrádku neznámého jména i stáří poblíž stejnojmenné vsi. Je možné jej přiřadit i k v roce 1461 zaniklé vsi Ranšperk.

Původně gotický hrad poničený za husitských válek. Na poč. 16. st. přestavěn na renesanční zámek. Za Švédských válek vypálen. Vyhořel r. 1753 (poté změněn na vojenskou nemocnici) a v r. 1917 (poté sloužil arcibiskupům). Nyní je zde okresní muzeum.

Původně dvůr, založený kolem r.1820, do jehož jižní budovy byly umístěny kanceláře a byty úředníků žarošického statku. V roce 1824 byl statek postoupen Arnoštce Schafgotsové, jež v Žarošicích občas pobývala. Od té doby budova převzala "status" zámku.

Téměř zmizelý reliéf jedné z tvrzí, které se v Zástřizlech nacházely. Druhé tvrziště je prozatím neznámé.

Renesanční zámek vznikl v 16. stol. z tvrze, kterou na čtvercový zámek přebudoval r. 1569 Oldřich z Kounic. Zámek byl díky arkádám, hranolovým věžím v nárožích a celkové mohutné stavbě v pramenech uváděn jako hrad (v r. 1624).

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 17. stol. A. V. Kaschnitzem z Weinbergu. R. 1830 byla provedena přestavba Dubskými z Třebomyslic. Narodila se zde rakouská spisovatelka Marie Dubská. Dnes zámek slouží jako soc. ústav.

Zřejmě koncem 14. stol. byla v Žeravicích založena tvrz, která je poprvé zmiňována v r. 1412. Někdy před r. 1543 byla přestavěna na renesanční zámek, který kolem r. 1800 sloužil jako ženská nemocnice, poté jako panská sýpka. Od r. 1933 v majetku obce, později začal sloužit jako škola.

Židovské ghetto bylo vybudováno přibl. v 2. pol. 16.-19. stol. Synagoga postavena r. 1591 (r. 1842 klasicistně přestavěna). Od r. 1867 (Prosincová ústava) se ghetto pomalu vylidňovalo. Za 2. sv. války synagoga poškozena, od r. 1949 slouží jako sbor Církve čsl. husitské. R. 2010 rekonstrukce ghetta.

Židovský hřbitov byl založen patrně brzy po osídlení oblasti židovskými rodinami někdy v 2. pol. 15. stol., V písemných pramenech je zmiňován až r. 1594. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1621, na hřbitově je přibl. 1 300 náhrobků převážně barokního a klasicistního typu. Poslední pohřeb r. 2006.

Židovský hřbitov byl zal. r. 1744 jako třetí v okolí Slavkova (předch. dva zrušeny). Nejstarší z přibl. 300 náhrobků jsou z 18. stol., většina je z 19. stol. Některé pochází ze zrušeného hřbitova. Je památkově chráněn. R. 1994 zde byl vztyčen památník obětem holocaustu (iniciativa Erich. H. Strach).

Chátrající hřbitov se nachází nad obecním hřbitovem, nad kostelem sv. Martina. Byl založený nejpozději v 17. stolení a nejstarší náhrobek pochází snad již z roku 1619.