hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Mokrá-Horákov
Téměř zaniklý hrad postavený v polovině 15. století. V roce 1464 se připomíná hrad jako pustý. Zanikl zřejmě za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Kozlany
V r. 1376 majetek koupili augustiniáni z brněnského konventu u sv. Tomáše, kteří zde založili statek. První doklad o dvoru augustiniánů současného půdorysu lze nalézt v I. vojenském mapování–josefském z let 1764-1783. V současnosti je areál ve špatném stavu.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Nevojice
Zaniklý hrad zmiňován r. 1353 v predikátu Jindřicha z Nevojic, významné osobnosti své doby. Pro zadlužení hrad postoupen r. 1392 věřitelům z Brna, těmi prodán Jakubu Končekovi z Turovic. R. 1406 přepsán Mikuláši z Ojnic. Zanikl v 15.–16. stol.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Pozořice
Pravěké opevnění, zatím nepotvrzeně ve středověku využito jako základna bojového oddílu. Leží na plochém a širokém výběžku, nad údolím Vítovického potoka, asi 1 km severně od obce.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Pozořice
Zaniklá tvrz ležící v těsné blízkosti pravěkého hradiště. Tvrz a hradiště spolu však nijak nesouvisí. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována, předpokládá se, že se zde žilo v 2. pol. 13. stol. a že tvrz zanikla po dostavění blízkého hradu Vildenberka počátkem 14. stol.
Již ve 13. stol zde stál gotický kostelík se špitálem Řádu německých rytířů. Za husitských válek špitál zanikl, ale brzy byl obnoven. V r. 1677 byla kaple přestavěna. Současnou podobu získala v r. 1743. V r. 1795 přistavěna hrobka Kouniců. Před hřbitovní bránou je železný kříž z 19. stol.
Zámek, původně komenda johanitů postavená někdy během 16. století. V majetku řádu johanitů až do r. 1948, poté užíváno zemědělským družstvem a státním statkem. V současnosti objekt v soukromých rukou.
technická památka, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rudice
Pozůstatky vysokopecního provozu na zpracování železné rudy – Hugova či také Salmova huť v lokalitě Stará huť v údolí Jedovníckého potoka. Založena r. 1746 hrabětem Salmem. Provoz zanikl na konci 19. století. Dochován kamenný pozůstatek zdi s vyústěním tunelu, který do huti přiváděl vodu.
příroda - jeskyně, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Babice nad Svitavou
Rozsáhlou jeskyni vyhloubil ve vápencovém podloží Křtinský potok. Byla osídlena lidmi již v období pravěku. Ve 13. stol. byla využívána jako úkryt při nájezdech tatarských vojsk. V 19. stol. zde žil poustevník Joachym. Poč. 20. stol. zde bylo těženo guano. Vzácné nálezy fosilních pozůstatků savců.
příroda - jeskyně, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Habrůvka
Jeskyně Kostelík se nachází v Moravském krasu v údolí Křtinského potoka, který ji vytvořil. Lidem je známa již od pravěku. Své jméno získala podle tvaru chodeb. Jeskyně je průchozí a vede jí turistická stezka.
Bývalý kaolinový lom Seč byl využívám od poloviny 20. století do r. 1993. Dnes představuje jediný větší odkryv sedimentů jurského až spodnokřídového stáří, označovaných jako rudické vrstvy. Kvůli výjimečnosti a atraktivitě je vyhledávanou turistickou lokalitou. V budoucnu zřejmě přírodní památkou.
Kaple byla vybudována zřejmě někdy v 2. polovině 18. stol. V interiéru se nacházela vzácná barokní Madona z pol. 17. stol., kterou nahrazuje replika. Počátkem 21. stol. byla kaple opravena.