Turistické cíle v okolí obce Rychtářov

Rybník Olšovec v Jedovnici s rozlohou 42 ha slouží jako pomyslné centrum rekreace Moravského krasu.

Zaniklý hrad. Postaven johanity na přel. 13.–14. stol. jako jediný hrad na Moravě. V l. 1328–1332 zmiň. komtur Pertold ze Salzy; na hrad přesunuta komenda, v dalším obd. hrad význ. sídlem řádu. Od r. 1423 hrad opakovaně zastavován, r. 1490 pustý.

Jihozápadně od Krumsína leží rybník Osina, kde stávala středověká vesnice stejného jména. Vznik ani zánik vesnice není přesně znám. Jediná zmínka je z roku 1590. V roce 1986 místo lokalizoval archeolog J. Šrot.

Z dolního hradu v Otaslavicích se dochovaly četné valy a torzo obranné věže. První písemné zmínky jsou z r. 1377, kdy hrad získal Jan Puška z Kunštátu. Hrad je však staršího založení. Kolem r. 1400 opevněn, r. 1424 dobyt Albrechtem Rakouským, pobořen a již nikdy neobnoven.

Dolnootaslavická tvrz založena v 16.stol. za Hynka Posadovského z Posadova. Tvrz stávala uprostřed obce. V průběhu 17.st. se stala nepotřebná a zanikla. Na jejím místě vyrostlo nákupní středisko a budova Obecního úřadu.

Horní hrad v Otaslavicích vznikl kolem roku 1330 za Alšíka z Otaslavic, r. 1353 písemně zmiňován, zničen asi r. 1423 husity, r. 1492 se již uvádí jako pustý. Zbytky hradu se nacházejí v místní zástavbě, dochována hradní studna a sklepení.

Tvrz založil po r. 1423 Boček z Otaslavic náhradou za zničený horní hrad. Vodní tvrz neměla dlouhého trvání a r. 1579 je uváděna jako pustá. Dochovaly se pouze zbytky kamenných základů, které byly vyorány v 50. letech 20. století.

Panský dům byla barokní budova zbořená roku 1990. S největší pravděpodobností vznikla jako tvrz a centrum malého rodového panství za Jiřího z Jedovnice, syna Voka III. z Holštejna. Po jeho smrti ji roku 1437 získává Jan Tunkl.

Terénní náznaky tvrze na nevýrazném výběžku nad východní části obce, dnes oplocená chatová kolonie.

Jeskyně Pekárna je vzdálena asi 1,5 km od obce Ochoz u Brna, významná bohatou historií osídlení sahající až 50 000 let do prehistorické minulosti. Je nejvýznamějším magdalénským sídlištěm na uzemí Čech.

Veřejnosti nepřístupný jeskynní systém nedaleko Staré Rasovny objevený jeskyňáři v roce 1964, délka cca 1700 metrů, částečně zaledněný. Průzkum stále probíhá.

Raně barokní zámek (s pozůstatky hradu na nádvoří) vystavěn za Lichtenštejnů. Mělo jít o čtyřkřídlou stavbu, pro nedostatek financí ale vzniklo jen jedno nedokončené křídlo (úzké a 35 m vysoké). Po ničivé vichřici v r. 1801 měl být zbořen.