Turistické cíle v okolí obce Rychtářov

Obec Rudice, po jejíž tvrzi nezůstaly žádné pozůstatky, se připomíná v roce 1350, kdy ji získává Herald z Kunštátu a Lysic. Vladyka Jakub z Rudice ji koupil v roce 1414 a na tamním dvorci žil 40 let. Byl také držitelem erbu, který je dnes znakem obce. Věžovitá tvrz byla zbořena v roce 1869.

Rudické propadání – přírodní památka, součást CHKO Moravský kras. Jedovnický potok se zde propadá do 90 m hlubokého a přes 12 km dlouhého jeskynního systému, 2. nejdelšího v ČR. Součástí systému je největší vodopád v ČR (35 m), nejhlubší suchá propast (153 m) či Obří dóm. Končí známou Býčí skálou.

Větrný mlýn postavil r. 1873 Cyril Wágner původně jako klasický větrný mlýn holandského typu. Když mlýn poničila vichřice, byl při opravě v l. 1882–84 modernizován instalací Halladayovy turbíny. Po 2. svět. válce byl mlýn využíván JZD a chátral. V l. 1993–95 byl opraven a dnes slouží jako muzeum.

Pozůstatky jedinečného jeskynního středověkého opevnění, s porušenými pozůstatky zdiva jediného jeskynního hradu na našem území. Leží v nepřístupném území národní přírodní rezervace.

Tvrz byla postavena ve 14. století, naposledy zmíněna r. 1493, poté zpustla a zanikla beze stopy.

Zámek postavil po pol. 17. stol. Jiří z Rogendorfu nebo jeho syn Karel Ludvík. Po smrti Karla Ludvíka z Rogendorfu v roce 1739 patřil jeho ženě Karolíně. Po její smrti se zámek stává farou a jako fara slouží zámek dodnes.

Zámeček vybudovaný po roce 1763 přestavbou panského špitálu Antonínem Salm-Reifferscheidtem. Kolem roku 1900 sídlo polesí. Majetkem Salmů až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován. Dnes sídlo Úřadu městyse Sloup.

Největší přístupné jeskyně v ČR, tvořené dómy, chodbami a obrovskými propastmi. Jeskyně ve vápenci vytvořil Sloupský potok. Jsou bohaté na krápníkové útvary, byly zde nalezeny četné kosterní pozůstatky pravěkých zvířat i lidí. V době nacistické okupace byla v jeskyních podzemní továrna.

Téměř zaniklý hrad. Dle archeol. výzk. se zde žilo na konci 13. stol. V pís. pramenech zmiň. pouze r. 1391, kdy byl hrad již nesporně pustý. Zanikl požárem. Jméno hradu odvoz. od Smila, synovce Hartmana (maj. holštejnského dominia v lokalitě).

Smírčí křížový kámen v Pustiměři byl, podle vyryté datace, zhotoven v r. 1553 z dnes již neznámého důvodu. V r. 2004 byl Ministerstvem kultury prohlášen kulturní památkou.

Socha z roku 1768 od neznámého sochaře je napodobeninou sochy z rakouského poutního místa Mariazell.

Kamenná socha z roku 1766 na odstupňovaném hranolovém podstavci v městysu Určice.