Turistické cíle v okolí obce Nedachlebice

Trojlodní barokní kostel byl postaven z podnětu hraběte Maxmiliána Oldřicha z Kounic podle plánů Domenica Martinelliho v l. 1717-1733. Základní kámen byl položen 12.6.1717 a 25.10.1733 byl chrám vysvěcen. Od dokončení slouží jako farní. V l. 1879-1881 byla přistavěna věž podle plánů Gustava Meretty.

Barokní poutní kostel vznikl přestavbou pův. kapličky Panny Marie Sněžné z r. 1735, kterou dal postavit nad zázračně léčivým pramenem hrabě Wolfgang Serenyi. Pramen údajně vytryskl ze země r. 1711. R. 1750 byla kaplička přestavěna na malý kostel. V kostele visí jedinečný obraz Panny Marie kojící.

Současný barokní římskokatolický farní kostel sv. Andělů strážných byl postaven v letech 1741-1752. Dne 3. listopadu 1752 kostel požehnal Josef Schpluchovský. V r. 1947 byly pořízeny 3 nové zvony. Dne 5. listopadu 1993 byl chrám slavnostně konsekrován Mons. Janem Graubnerem.

Současný kostel sv. Anny byl vybudován v novogotickém slohu v letech 1873–1877 v místech starší, prostorově již nevyhovující kaple. Stavbu provedl stavitel Josef Schaniak z Uherského Hradiště. V r. 1908 byla postavena fara.

Dnešní kostel stojí v místě rotundy stejného zasvěcení z 9. stol. Jako farní a hřbitovní uváděn v 11. a 12. století. V 1. pol. 13. století přestaven na kostel s obdélníkovou lodí a pravoúhlým kněžištěm. V roce 1645 švédskými vojsky vypálen. Obnoven 1734, v 30. let. 20. stol. přistavena sakristie.

Barokní kostel dal postavit v l. 1710–1712 hrabě Adam J. z Rottalu. Renesanční náhrobníky pánů Bedřicha a Bartoloměje ze Žerotína (1568) byly přeneseny ze starého zbořeného kostela, společně se sochami a dalším. Interiér kostela opakovaně upravován. V l. 2006–2009 instal. nové varhany (V. Smolka).

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Nedachlebicích byl postaven v letech 1994-1998 podle projektu Ing. Miroslava Maršálka. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Bílovice a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Římskokatolický farní kostel sv. Filipa a Jakuba od vídeňského arch. Schuellera z Brna byl vybudován na místě staršího chrámu v letech 1870–1873 v novogotickém slohu. Před kostelem stojí kamenný kříž.

Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v románském stylu kolem r. 1260, později byl upraven goticky a barokně. Byl vybudován ve dvou etapách, nejprve byla postavena loď a potom kněžiště a sakristie. Interiér je vyzdoben freskami ze 14. stol., vzácná je gotizující kazatelna a křtitelnice ze 13. stol.

Současný farní kostel byl postaven v letech 1753–1763 z podnětu opata Antonína Haucka, zřejmě na místě původního gotického chrámu z r. 1405. Dne 9. října 1764 jej benedikoval poslední velehradský opat Martin Filip Zury.

Farní, původně gotický kostel. Dnešní podoba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy.

Farní kostel sv. Jana Křtitele se vzpomíná od 13. stol. Později přistavěna renesanční věž. V 17. stol. barokně přestavěn. Po r. 1733 sloužil jako filiální. V r. 1784 byl odsvěcen a sloužil jako skladiště. Od r. 1920 nově vysvěcený chrám Mistra Jana Husa užívá Církev československá husitská.