Turistické cíle v okolí obce Kudlovice

Malý barokní, původně lovecký zámeček založil v letech 1670-1680 Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu. Později přeměněn na ubytování lázeňských hostů v lokalitě místního lázeňského areálu.

Celodřevěná vyhlídka nestandardní konstrukce byla postavena v roce 2018. Vznikla jako pokus o nenásilné začlenění stavby do krajiny. Vyhlídka byla postavena za podpory Fakulty výtvarných umění v Brně VUT a občanského sdružení Jiná Krajina jako semestrální práce během studia.

Špitálky jsou archeologická lokalita a národní kulturní památka se základy kostela z 9. století z něhož se dochovala jen polovina původního půdorysu, který je vyznačen nízkými kamennými zídkami. Církevní areál byl téměř jistě součástí hlavního mocenského centra Velké Moravy Veligradu.

Nížinné přemyslovské hradisko chráněné vodními toky, příkopem a hliněným valem s dřevěnou konstrukcí bylo založeno nejpozději na přelomu 11. a 12. stol. Opevněný areál byl zničen požárem na konci 12. stol.

Starý židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší známé náhrobky byly datovány do počátku 17. století. Používán byl přibližně do roku 1870, kdy byl v Uh. Brodu zřízen nový hřbitov. Za nacistické okupace byl hřbitov devastován a po válce bylo přibližně 80 zbylých náhrobků přemístěno na nový hřbitov.

Ves Světlá se vzpomíná jako součást zdouneckého panství od r. 1412. V r. 1750 již zde stál pouze panský dvůr a ovčín. Do r. 1951 byla půda obhospodařována rodinou posledního majitele panství Huga Strachvice. Ve 2. polovině 20. století statek chátral a část se stala zříceninou.

Dnes již téměř zaniklé tvrziště, o kterém první zmínka pochází z roku 1344 v souvislosti s jejími vlastníky, kterými byli Jitka, vdova po Rupertovi ze Sušic, a její synové Dluhomil a Jaroslav. Tvrz zanikla asi v polovině 15. století. Na jejím místě dnes stojí rodinný domek.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech zmiňována, ale je jisté, že v zaniklé vesnici Svárov tvrz byla. R. 1368 se zmiňuje prodej lesa Hraďišťko, což naznačuje že tvrz již byla pustá. Samotná vesnice se uvádí r. 1381 kdy její část vlastnili Šternberkové.

Zcela zaniklé tvrziště, jehož datum vzniku není písemně doloženo. Jeho prvním majitelem byl údajně Jakub. Tvrziště zaniklo během válek ve druhé polovině 15. století.

Budova synagogy z roku 1875. V roce 1904 získala kopuli a novorománské průčelí. Za 2. sv. války, r. 1941, byla vypálena. Po r. 1945 kulturní dům a knihovna. V 60. letech byla poškozena požárem, do dnešní podoby rekonstruována až na počátku 21. století. Dnes knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana.

Tečovice se připomínají k roku 1141, kdy v nich jeden lán patřil přerovskému kostelu. Většina však byla světská. Tvrz se v historických pramenech sice neuvádí, ale podle archeologického průzkumu se její vznik datuje někdy po roce 1250.

Zaniklá tvrz, snad v místech farní budovy a kostelního návrší. Zmiňována poprve r.1307. Zanikla patrně v husitských válkách. R.1573 vedena jako pustá, ale r.1709 obnovena, snad na stejném místě. R.1803 prodána a definitivně zaniká.