Turistické cíle v okolí obce Kladeruby nad Oslavou

Zaniklý, patrně strážní objekt z druhé poloviny 15. století, který pohltil novodobý lom.

Zaniklý hrad objevený až roku 1985. Původní jméno hrádku neznáme. Nazván po osadě Pulkov. K lokalitě možno přiřadit některou poustku známou z písemností: Urbanice, osada Holawich – r. 1252 držena znojemským probošstvím, Dalibořice.

Tvrz postavená pravděpodobně ve 14. stol. vladyky z Pyšela. V 15. stol. přešel majetek na zpřízněné vladyky z Říčan, po nich byl v majetku Valeckých z Mírova. V 16. stol. byla tvrz pány z Lomnice připojena k náměšťskému panství a dál sloužila jen hospodářským účelům. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Dochovaná zeď hradu dvoupalácové dispozice. Hrad postavili páni z Janovic. Prvně byl zmíněn r. 1358, majiteli byli markrabě Jan Jindřich, v 15. st. loupeživý rytíř Hynek Jevišovský, za husitských válek Pernštejnové. R. 1476 uveden jako rozbořený.

Polozpustlý renesanční zámek postavený koncem 16. st. pány z Vlašimi, snad přestavěn ze starší gotické tvrze, na terase nad říčkou Olešnou.

O založení dvora s tvrzí se po polovině 12. století patrně zasloužil pozdější český kníže Konrád Ota. Ale poprvé se tvrz připomíná až v roce 1373, kdy byl dvorec s tvrzí v držení Drslava ze Šelmberka. Od roku 1538 se již nepřipomíná. Dnes stojí na jejím místě farní dvůr.

Reliéfní zbytky hrádku z poloviny 13. století, jednoho z nejstarších sídel nižší šlechty.

Slovanské hradiště z pol. 11. stol. vybudované Břetislavem I. na skalnaté ostrožně nad říčkou Rokytnou. Doloženo r. 1052. Zaniklo r. 1146 při bojích Vladislava II. s moravskými údělnými knížaty v čele se znojemským Konrádem.

Nevelké hradiště o rozloze cca 1 ha, opevněné valem (3 m) a příkopem po obvodu, na severovýchodě opevnění zdvojeno. Vnitřní plocha bez výraznějších stop. K místu chybí jakékoliv zmínky v písemných pramenech, bez nálezů. Bližší Informace může přinést jen archeologický průzkum.

Zaniklá tvrz, která patřila patrně k neznámé zaniklé osadě, protože od vesnice Rudka je její poloha dost vzdálená. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována a proto než bude proveden archeologický průzkum, je možné se jen dohadovat, kdy zde tvrz stávala a jaká byla její podoba nebo historie.

Barokní mlýn postavený r. 1804. Často měnil majitele a podle posledního z nich, Jana Drápala, získal svoje jméno. Býval u něho unikátní dřevěný splav, který byl r. 1961 zbořen. Mlýn byl funkční do pol. 20. stol., poté byl znárodněn. R. 1991 přešel do soukromého vlastnictví a prošel rekonstrukcí.

Mohutné tvrziště po sídle vladyků ze Senorad z pol. 14. st. Po r. 1415 tvrz připojena pány z Lipé k Templštejnu a pravděpodobně zanikla. Dochován hezky přehledný dvoudílný areál tvrziště s valy a příkopy, ovšem beze stop zdiva.