Turistické cíle v okolí obce Kralice nad Oslavou

Pomník básníka Vítězslava Nezvala z roku 1975 byl odhalen u příležitosti jeho nedožitých 75. narozenin. Autorem je sochař, medailér a vysokoškolský pedagog Jan Simota. Pomník stojí u budovy dalešické školy, ve které v letech 1922–1932 působil jako řídící učitel básníkův otec Bohumil Nezval.

Kamenný pranýř, který sloužil městskému hrdelnímu právu v 15.–18. století. Hrdelní soud byl v Rosicích zrušen r. 1752, poté byl pranýř odstraněn a jeho trosky byly uschovány v městském dvoře. Na současném místě je od r. 1959.

Vodní dílo Dalešice bylo vybudováno v l. 1970–78 jako součást komplexu jaderné elektrárny Dukovany. Sypaná hráz (100 m) je druhá nejvyšší v Evropě. V přečerpávací vodní elektrárně Dalešice jsou 4 soustrojí s reverzními Francisovými turbínami o výkonu 4x 120 MW. R. 2007 rekonstrukce všech turbín.

Zaniklý, patrně strážní objekt z druhé poloviny 15. století, který pohltil novodobý lom.

Tvrz postavená pravděpodobně ve 14. stol. vladyky z Pyšela. V 15. stol. přešel majetek na zpřízněné vladyky z Říčan, po nich byl v majetku Valeckých z Mírova. V 16. stol. byla tvrz pány z Lomnice připojena k náměšťskému panství a dál sloužila jen hospodářským účelům. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Dochovaná zeď hradu dvoupalácové dispozice. Hrad postavili páni z Janovic. Prvně byl zmíněn r. 1358, majiteli byli markrabě Jan Jindřich, v 15. st. loupeživý rytíř Hynek Jevišovský, za husitských válek Pernštejnové. R. 1476 uveden jako rozbořený.

Novorenesanční palác vytvořil pro podnikatelskou rodinu Rahnů v 1. pol. 19. století vídeňský architekt Fridrich Ludwig von Főrster. Po znárodnění zde sídlil ONV, stavební podnik a zdravotní středisko, ve dvoře s parkovou zahradou od r. 1955 školka.

O založení dvora s tvrzí se po polovině 12. století patrně zasloužil pozdější český kníže Konrád Ota. Ale poprvé se tvrz připomíná až v roce 1373, kdy byl dvorec s tvrzí v držení Drslava ze Šelmberka. Od roku 1538 se již nepřipomíná. Dnes stojí na jejím místě farní dvůr.

Reliéfní zbytky hrádku z poloviny 13. století, jednoho z nejstarších sídel nižší šlechty.

Původně tvrz uváděna r. 1349. Kolem r. 1540 pustá, obnovena r. 1560 v renesančním slohu. Ve 2. pol. 17. století ji Sinzendorfové přestavěli na nevelký dvoukřídlý barokní zámek. Budova výrazně přestavěna. Dnes slouží obytným a komerčním účelům.

Slovanské hradiště z pol. 11. stol. vybudované Břetislavem I. na skalnaté ostrožně nad říčkou Rokytnou. Doloženo r. 1052. Zaniklo r. 1146 při bojích Vladislava II. s moravskými údělnými knížaty v čele se znojemským Konrádem.

Jan st. ze Žerotína v l. 1570—1597 vystavěl v místech hradu renesanční zámek, dvoupatrovou budovu s obdélníkovým nádvořím a otevřenými arkádami. V druhé pol.18. st. zámek částečně přestavěn barokně. Kolem zámku zřízen park. R.1925 zámek zestátněn.