Turistické cíle v okolí obce Kralice nad Oslavou

nebo vyberte

Kralice nad Oslavou

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 209 záznamů, 17 / 18 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 větrný mlýn na Zrádném kopci
490.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zřícenina, není známo, Vysočina, Budišov
Větrný mlýn holandského typu dal v letech 1837-1838 postavit majitel budišovského panství svobodný pán Karel Baratta-Dragono. Zanikl v roce 1866, kdy jej údajně vypálilo pruské vojsko. Po požáru nebyl obnoven a zachovalo se z něj jen obvodové zdivo do výše 9 metrů. Památkově chráněn od roku 1968.
 Vlčí kopec
Heinrichslust
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Kladeruby nad Oslavou
Nevelký klasicistní lovecký zámeček s přilehlými objekty nechal v l. 1829-1830 vybudovat Jindřich Vilém III. Haugwitz. Ve vlastnictví jeho rodu zůstal až do r. 1945, kdy přešel do držení státu. Po rekonstrukci v l. 1956-1958 sloužil jako rekreační středisko. V současnosti je školicím střediskem.
 vodní nádrž Dalešice
381.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Kramolín
Vodní nádrž Dalešice na řece Jihlavě vybudována v letech 1970-1978 jako zásobárna technologické vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Má nejvyšší hráz a největší hloubku vody v ČR. Přečerpávací elektrárna s nádrží Mohelno. Centrum významné rekreační oblasti se sezónní lodní dopravou.
 vodní nádrž Mohelno
307.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Mohelno
Vodní nádrž Mohelno vybudována na řece Jihlavě jako součást vodního díla Dalešice. Slouží jako zásobárna vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Dokončena r. 1977. Betonová hráz o délce 185 m, šířce 7,75 m a výšce 49 m vytváří jezero dlouhé 7 km. V hrázi je průtočná elektrárna.
 Vohančice
zámek, zachovalý, není známo, Jihomoravský kraj
Barokní zámek byl původně tvrzí ze 13. stol. Karel Pergar z Pergu v letech 1596–1600 přestavěl tvrz na jednokřídlý renesanční zámek. V r. 1636 majitel Alfons de Castro nechal k zámku přistavět další dvě barokní křídla. Dnes soukromý majetek.
 vyhlídka Na Oklikách
270.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Ivančice
Snadno přístupná betonová rozhledna nad meandrem řeky Jihlavy, pocházející z roku 1938. Předcházel jí dřevěný gloriet z roku 1911, obě stavby byly vybudovány Okrašlovacím spolkem. Rozhlednu navrhl Miloš Navrátil.
 výklenková kaple
428.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Udeřice
Zděná výklenková kaple neznámého stáří, zajímavě architektonicky pojatá, stojí u domu č.p. 11. Ve výklenku na přední straně kaple je novodobý mariánský obraz. Štít kaple je zakončen kovovým křížem. Kaple není památkově chráněná.
 Vysoké Popovice
450.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Vysoké Popovice
Zaniklá tvrz byla prvně zmíněna r. 1262 jako majetek Artleba z Černína. R. 1353 zmiň. jako „hrad“, což vypovídá o její velikosti a významu. R. 1378 v majetku Bohuše z Vanče, r. 1466 Veroniky z Boskovic. R. 1482 tvrz získal Hynek z Kukvic a připojil ji k Rosicím. Tím ztratila význam a časem zanikla.
 zaniklá cihelna
365.0 m. n.m.
ostatní, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Zaniklá cihelna se nacházela na levém břehu řeky Oslavy nedaleko jižního okraje města Náměšť nad Oslavou. Byla využívána v 19. století a zanikla pravděpodobně v 1. polovině 20. století.
 zaniklá ves Mstěnice
ostatní - palác, dům, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Rouchovany
Sídlištní komplex zaniklé středověké vesnice s hrádkem a tvrzí. V tomto sídlištním komplexu probíhá již více než 40 let rozsáhlý archeologický výzkum.
 Zbraslav
405.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Zbraslav
Terénní zbytky rozlehlého hradu z pol. 13. století, postaven předky pánů z Kunštátu, opuštěn před koncem 14. století, naposledy zmíněn v přídomku r. 1385. Dochován pahorek jádra s okružním valem a příkopem, další příkop s valem před předhradím.
 zděná boží muka
360.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Rouchovany
Zděná pilířová boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou, snad z 19. století. Dřík má niky zaklenuté konchou, v kaplici jsou mělčí obdélné niky zakončené obloukem, bez ozdob. Na vrcholu je dvouramenný kovový kříž. Boží muka nejsou památkově chráněná.