Turistické cíle v okolí obce Jinošov

Nezvykle masivní trojboká zděná boží muka stojí při silnici č. 602 z Velké Bíteše do Velkého Meziříčí, dnes již poněkud pod úrovní silnice. Mají tři štíhlé niky, v současnosti prázdné. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. Boží muka nejsou datována, podle typu jsou snad z 19. století.

Robustní čtyřboká pilířová barokní boží muka byla postavena v severní části obce Křoví koncem 18. století. Jedná se o typ s hmotově shodnou kaplicí a stanovou stříškou. Na všech čtyřech stranách je segmentově zaklenutá nika, v současnosti uzavřená proskleným okénkem. Památkově chráněná od r. 1958.

Barokní sloupková kamenná boží muka, zvaná Vavřinecká, při křížení císařské silnice do Brna a staré místní cesty k Dolním Radoslavicím, z roku 1705. Patří do skupiny podobných božích muk, vznikajících od 80. let 17. stol. do poč. 18. stol. severně od Velkého Meziříčí. Památkově chráněná od r. 2021.

Tento zámek vznikl ve 14. stol. z původní tvrze. V 16. stol. přestaven na renesanční zámek. Po roce 1715 z něj vzniklo honosné barokní sídlo. Interiér bohatě zdoben freskami a štuky (inspirace Čínou). Okolo zámku park ve francouzském stylu.

Skromné zbytky gotického hradu nad Dalešickou přehradou, založeného koncem 13. století snad Sezemou z Bukoviny. Hrad dobyt a pobořen před rokem 1417 za markraběcích válek.

Rozlehlé opevnění na stejnojmenném homolovitém návrší. Dochováno torzo bašty a valy a příkopy vnějšího opevnění. Stavba datována do druhé čtvrtiny 15. století, r. 1428 patřila Pernštejnům. Před polovinou 15. století opuštěna a spálena.

Tzv. Čertova hráz dlouhá 32,2 m byla postavena v r. 1802 k zadržování vody. Její ruiny jsou připomínkou historie plavení dřeva po Svratce do Brna v období napoleonských válek. Systém byl využíván do r. 1850.

Nepoužívaný most na bývalé cestě k loveckému zámečku Vlčí kopec.

Klášter ze 13. stol. přestavěný na barokní zámek Jindřichem Josefem Daunem. K zámku přiléhá park.

Zaniklý hrad v novodobé zástavbě, který se nacházel jihovýchodně pod dnešním kostelem kostela sv. Mikuláše. Patřil původně pánům z Deblína, jednoho z nejstarších šlechtických rodů na Moravě.

Devět křížů nedaleko dálnice D1 připomíná masakr svatebčanů v roce 1540.

Původní gotická brána ze 14. století, přestavěna renesančně v 16. století. V její blízkosti je zachována část gotických hradeb s kruhovou baštou.