Turistické cíle v okolí obce Jinošov

Pískovcová zděná šestiboká nádrž vybudována r. 1609 byla roku 1763 doplněna sochou sv. Floriána na hranolovitém sloupu. V r. 2004 byla nahrazena replikou, kterou vytvořil restaurátor Dimitrij Neuwirth. Historický originál byl uložen v lapidáriu.

Kašnu, která stávala původně v Brně na Nové ulici, koupily Rosice r. 1868. Centrální litinovou sochu Živěny (bohyně úrody Ceres) daroval městu Jindřich Rahn z Vídně, majitele dolů na železnou rudu. Voda v kašně začala proudit koncem léta 1869.

Barokní budova z počátku 18. století, obydlí velkomeziříčského kata. Město vykonávalo hrdelní právo od 14.stol. až do prvé třetiny 18. stol., poslední poprava zde byla v r. 1730.

Klášter založila ve smíšeném slohu s románskými i raně gotickými prvky královna Konstancie v r. 1233, kostel vysvěcen v r. 1239. V 17. a 18. století několikrát barokně přestavěn a rozšířen. Nyní je zde jediný funkční konvent cisterciaček v ČR, v jedné z budov areálu sídlí pobočka Muzea Brněnska.

Původně pozdně románský kostel z počátku 12. století, přestavěný v 18. století. V kostele se dochovaly cenné nástěnné malby ze začátku 14. století.

Zřícrenina hradu z 2. pol. 14 století postaveného many třebíčského kláštera. Hrad neměl dlouhého života. Jako pustý se uvádí již roku 1556 v urbáři náměšťského panství. Zničen byl v tažení moravských stavů proti loupeživým rytířům.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Gotický trojlodní kostel s polygonálním presbytářem a barokní klenbou, jehož počátky sahají do poslední třetiny 13. století. V letech 1946–1953 byla v hlavní lodi prolomena okna, byly upraveny střechy a provedena celková oprava.

Románský původ kostela z 12. stol. dokládají dvě románská okna v jižní stěně. Z gotických přestaveb pocházejí sakristie, presbytář a zaklenutí lodi. Během barokní přestavby po r. 1715 vznikla 24 m vysoká věž, jejíž vrchol zdobí unikátní mohutná korouhev, od r. 1982 měděná, později pozlacená replika.

Kostel Nejsvětější Trojice v Lažánkách je gotického původu asi z 13.-14. stol., renesanční věž přistavěna počátkem 16. stol. Největší přestavba v baroku provedena v 60. letech 18. stol. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.