Turistické cíle v okolí obce Jasenice

nebo vyberte

Jasenice

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 198 záznamů, 16 / 17 stran, vyhledáno za 0.99 sec
 Vaneč
390.0 m. n.m.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Vysočina, Vaneč
Původní tvrz vystavěl někdy po roce 1412 buď Ondřej z Kutné Hory nebo jeho synové, kteří se na Vanči usídlili. Od roku 1481 až do počátku 17. století na ni sídlil rod Jiříka z Jemničky, který přijal příjmení Vanecký. Dnes stojí v místě obytné stavení obsahující některé fragmenty původní tvrze.
 Velké Meziříčí
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Velké Meziříčí
Původně pozdně románský hrad Tasovců. V gotice přestavěný na palác a v r. 1578 na renesanční zámek. V r. 1723 zničil zámek požár. Ugartové využili oprav k barokní přestavbě, kterou zámek získal dnešní podobu. V 19. a 20. st. regotizován.
 velký říkonínský viadukt
395.0 m. n.m.
most, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Řikonín
Stavba tratě zahájena r. 1940, v průběhu války zastavena. Po skončení války stavba pokračovala. Velký viadukt má pilíře kamenné, kromě prostředních tří pilířů, které jsou z armovaného betonu. Viadukt je postaven do oblouku. Na viaduktu došlo r. 1970 k železničnímu neštěstí.
 větrný mlýn na Zrádném kopci
490.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zřícenina, není známo, Vysočina, Budišov
Větrný mlýn holandského typu dal v letech 1837-1838 postavit majitel budišovského panství svobodný pán Karel Baratta-Dragono. Zanikl v roce 1866, kdy jej údajně vypálilo pruské vojsko. Po požáru nebyl obnoven a zachovalo se z něj jen obvodové zdivo do výše 9 metrů. Památkově chráněn od roku 1968.
 Vlčí kopec
Heinrichslust
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Kladeruby nad Oslavou
Nevelký klasicistní lovecký zámeček s přilehlými objekty nechal v l. 1829-1830 vybudovat Jindřich Vilém III. Haugwitz. Ve vlastnictví jeho rodu zůstal až do r. 1945, kdy přešel do držení státu. Po rekonstrukci v l. 1956-1958 sloužil jako rekreační středisko. V současnosti je školicím střediskem.
 vodní nádrž Dalešice
381.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Kramolín
Vodní nádrž Dalešice na řece Jihlavě vybudována v letech 1970-1978 jako zásobárna technologické vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Má nejvyšší hráz a největší hloubku vody v ČR. Přečerpávací elektrárna s nádrží Mohelno. Centrum významné rekreační oblasti se sezónní lodní dopravou.
 vyhlídka Babylon
505.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zaniklý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Kaly
Dřevěná vyhlídková plošina byla postavena roku 2004 na kopci Babylon nad obcí Kaly. Pro zchátralost zanikla roku 2017.
 Vysoké Popovice
450.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Vysoké Popovice
Zaniklá tvrz byla prvně zmíněna r. 1262 jako majetek Artleba z Černína. R. 1353 zmiň. jako „hrad“, což vypovídá o její velikosti a významu. R. 1378 v majetku Bohuše z Vanče, r. 1466 Veroniky z Boskovic. R. 1482 tvrz získal Hynek z Kukvic a připojil ji k Rosicím. Tím ztratila význam a časem zanikla.
 Vysoký most
450.0 m. n.m.
Loupežnický
most, chátrající, není známo, Vysočina, Petráveč
Jednoobloukový kamenný most, snad z r. 1593 od stavitele Antonína Vlacha. Při opravách upraven klasicistně. Ve druhé pol. 18. stol. se stal součástí budované císařské silnice na Brno. Provoz na něm ukončen někdy v období Protektorátu. Dnes je v havarijním stavu a vedou se spory o jeho vlastnictví.
 zaniklá cihelna
365.0 m. n.m.
ostatní, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Zaniklá cihelna se nacházela na levém břehu řeky Oslavy nedaleko jižního okraje města Náměšť nad Oslavou. Byla využívána v 19. století a zanikla pravděpodobně v 1. polovině 20. století.
 Zbraslav
405.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Zbraslav
Terénní zbytky rozlehlého hradu z pol. 13. století, postaven předky pánů z Kunštátu, opuštěn před koncem 14. století, naposledy zmíněn v přídomku r. 1385. Dochován pahorek jádra s okružním valem a příkopem, další příkop s valem před předhradím.
 Žďárec
450.0 m. n.m.
Hrádek
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rojetín
Jediná zmínka o hradu je z r. 1365 bez uvedení jména, v té době už mohl být pustý. Archeologický materiál lze rámcově zařadit do druhé poloviny 13. století a první poloviny 14. století. Dochována amorfní část hradby, valy a příkopy.